Střípky z historie
Počátek povinné školní docházky
Jako první na světě zavedlo povinnou školní docházku roku 1592 protestantské vévodství Pfalz-Zweibrűcken (na území dnešního Německa). V rámci zemí Koruny České byla povinná školní docházka poprvé zavedena v roku 1683 ve slezském protestantském Olešnickém knížectví. Povinná docházka se vztahovala na děti od 6 do 9 let. V polovině 18. století bylo školství v českých zemích, tehdy součást Habsburské monarchie v neutěšeném stavu. Královna Marie Terezie výnosem z 6. prosince 1774 vydala „Všeobecný školní řád pro německé normální, hlavní a triviální školy ve všech c. k. dědičných zemích“, kde se uvádí: „Rádi bychom viděli, kdyby rodičové svých dětí ve věku 6–12 let do škol posílali“. Byl zaveden letní a zimní kurz, ale stejně školu děti navštěvovaly málo, protože pomáhaly doma a na poli. Učilo se psaní, čtení, počty a náboženství. Učiteli byli výhradně muži, ale po roce 1869 vznikaly učitelské ústavy i pro ženy.
První školní kronika v Drásově
Založil ji v roce 1879 tehdejší učitel Jan Zelbr. Je tam zaznamenaná stručná historie Drásova a každý školní rok je počet žáků, kdo učil, zmínka o počasí, kdo umřel z dětí nebo učitelů, kam se chodilo na výlety a také události v obci. Je tam zapsáno o událostech I. světové války a také jmenný seznam mužů, kteří do války nastoupili. Bylo jich z obce199. Tato kronika je uložena v MZA v Rajhradě a je k nahlédnutí tamtéž v úředních hodinách.
Co se v kronice dočtete
Již v roce 1874 koupila obec od rolníka Antona Rašovského, řečeného Hlavoněk, pozemek na stavbu školy. Velkou zásluhu na výstavbu nové školy měli tehdejší zastupitelé obce v čele se starostou Josefem Vlasákem a dále František Ondráček, Josef Horák, Vincenc Klouda, Tomáš Borkovec aj. Budova byla vystavěna nákladem 10 300 zlatých v roce 1878. Stavba školy se potkala s velkou podporou místních obyvatel, kteří ochotně přispěli k jejímu budování. Stavbu vedl Ferdinand Smetana z Tišnova a náklady nesla obec. Byla ustanovena školní rada, jejím předsedou byl starosta Josef Vlasák a místopředsedou byl farář Karel Dědek. Nová školní budova měla v přízemí dvě učebny, místnost pro knihovnu, místnost pro učitele a místnost na dřevo. V prvním patře byl byt pro řídícího učitele. Při škole se ještě nacházel chlév, dřevník a také zahrada o výměře 357 m2. Dnes se ve školní budově nachází úřad městyse a má číslo 61.
Učitelem v nové školní budově byl ustanoven Antonín Musil. Za jeho působení byly zbudovány nejnutnější pomůcky a knihovna se 116 svazky. Ale dlouho se neradoval. Zemřel 6. dubna 1879 na souchotě (tubera). Bylo mu 29 roků.
Pohřbu se zúčastnili učitelé z okolních obcí, školní mládež a obyvatelé domácí i přespolní. Církevní obřad vykonával místní farář P. Karel Dědek a čebínský farář P. František Ježovský. Smutný byl pohled na jeho dvě malé děti kráčející za rakví. Nedožil se ani 10 let jako učitel, aby rodině zajistil skromné výslužné.
Zemskou školní radou byl 23. června 1879 ustanoven dekretem Jan Zelbr učitelem za zemřelého Antonína Musila. Ve školním roce 1879–1880 chodilo do školy 135 dětí. Ve školním roce 1881–1882 chodilo do školy 124 dětí a učilo se pouze v jedné třídě. Až z rozhodnutí školní rady dne 31. října 1881 byla škola rozšířena na dvoutřídní a bylo zřízeno místa nadučitele a podučitele. Řídící učitel dostával plat 500 zl. co učitel, 50 zl. příplatek na stáří a 200 zl. funkční příplatek. Podučitel dostával 300 zl. z c.k. berního úřadu v Tišnově. Prvním podučitelem v Drásově byl ustanoven rodák z Hradčan Jan Ryba. A tak 1. září 1882 započalo pravidelné vyučování v obou třídách. V 1 třídě vyučoval řídící učitel Jan Zelbr a v 2 třídě podučitel Jan Ryba. Náboženství v obou třídách vyučoval děkan a farář P. Karel Dědek. Dne 23. prosince 1882 se mládež zúčastnila služeb božích a slávy k šestistému výročí panujícího domu Habsburského.
13. července 1884 podnikly děti školní polodenní výlet do Mezihoří. Děti si užily her, zpěvu a radostí jen zářily, protože byly poděleny rozličnými hračkami a dárky které věnovali občané a také přispěla obec z obecní poklady na nákup. Po dobu radovánek byly děti pohoštěny pečivem, které upekly hospodyňky z Drásova.
Ve školním roce 1884–1885 bylo zavedeno vyučování ručních prací pro dívky. Od 2. listopadu byla ustanovena učitelka Josefa Vosyková, vdova po učiteli z Milonic. Jan Ryba přestoupil učit do Hradčan, tak od 1. prosince nastoupil na místo podučitele Antonín Mikyska.
2. července se zúčastnily děti velké slávy, když byla zahájena jízda vlaků na trati Tišnov-Brno.
Od 15. do 18. července byla uspořádaná výstava jehelných (ručních) prací, písemných prací a učebních pomůcek. Návštěvnost byla veliká.
V letních měsících byla návštěvnost školy špatná. Děti pomáhaly doma a na polích (pásly krávy, kozy, husy, pomáhaly sušit seno atd). Školu pravidelně navštěvoval 2x ročně školní inspektor.
Děti pravidelně chodily ke svaté zpovědi, účastnily se bohoslužeb a církevních svátků. Pravidelně byla sloužena slavnostní mše svatá při jmeninách a narozeninách císaře a císařovny, které se děti také zúčastnily.
Škola také dostávala pravidelně každý rok otop jak do tříd tak pro učitele. Jednalo se o 4 sáhy měkkého dřeva a 18q uhlí. Některým otcům se to zdálo příliš mnoho. Po projednání školní radou byla stížnost zamítnuta, protože učitelé vykonávali zdarma také služby v kostele, které by obec musela platit.
Toto je jenom malá ukázka, co se píše v první školní kronice. Poslední zápis byl pořízen za školní rok 1926–1927. V příštím čísle bude pokračování.
D. Jůzová, kronikářka