Zpravodaj

Vážení občané, přinášíme vám jarní vydání Drásovského zpravodaje s množstvím aktuálních informací ze života v naší obci.

Zásady pro výstavbu v městysi Drásov

Zastupitelstvo městyse Drásov přijalo na svém zasedání dne 27. 2. 2023 Zásady pro výstavbu v městysi Drásov, kterými byly nastaveny parametry efektivní spolupráce mezi obcí a investory. Cílem těchto Zásad je transparentní zveřejnění podmínek, za kterých bude městys Drásov v rámci svých samosprávných kompetencí podporovat výstavbu na svém území. Cílem je podpořit kvalitní a postupný rozvoj území Drásova zohledňující vyjma bydlení také potřeby občanské vybavenosti, dopravy, kulturního rozvoje, sportu, ochrany životního prostředí a dalších aspektů života obce. Koordinovaný postup městyse a investorů umožní včasné odstranění nesouladů při přípravě a vypracování stavebních záměrů ještě před vlastním správním řízením o stavebním či územním záměru.

Stavební rozvoj na území městyse Drásov způsobil markantní nárůst obyvatel, na které obec musí adekvátním způsobem reagovat v podobě posílení kapacity veřejné infrastruktury. Za tímto účelem obec těmito Zásadami sjednocuje pravidla pro výstavbu a stanovuje finanční příspěvek sloužící na částečné pokrytí nákladů vynaložených na přizpůsobení veřejné infrastruktury nárůstu počtu obyvatel. Úplné znění těchto Zásad včetně příloh je zveřejněno na webových stránkách obce. Zároveň jsme zahájili jednání s pracovníky stavebního úřadu Tišnov, abychom sladili naši spolupráci při uplatňování podmínek v těchto zásadách. Praxe pak ukáže, zda je třeba tyto zásady ještě doplnit, zpřesnit či provést nějaké změny. K přijetí tohoto dokumentu jsme se nechali inspirovat obcemi a městy, které jsou stejně jako Drásov vzhledem k blízkosti velkého města atraktivní lokalitou, ve které nárůst bytové výstavby koliduje s nedostatečnou kapacitou veřejné infrastruktury. V případě Drásova se jedná zejména o hraniční kapacity čistírny odpadních vod a další infrastrukturu.

Nový nákladní elektromobil pro městys Drásov

V průběhu měsíce ledna získala naše obec významného pomocníka pro zajišťování komunálních služeb a to nový nákladní elektromobil Goupil. Jedná se o malého, ale velmi výkonného pomocníka, který je vybaven lithiovým akumulátorem a hydraulickou sklopnou korbou s klecovou nástavbou. Tento nákladní vůz splňuje požadavky i na to nejnáročnější komunální využití, uveze až 1 200 kg nákladu, přičemž dojezd na jedno nabití je až 130 km. Pořizovací cena tohoto vozidla byla 1 101 935 Kč, z toho 500 000 Kč činí dotace získaná ze Státního fondu životního prostředí.

Další významnou posilou technického úseku naší obce je přijetí nového zaměstnance pana Radka Sítaře z Drásova, který vzhledem k jeho odborným schopnostem v řízení komunální a zemědělské techniky včetně nákladních strojů bude bezesporu pro náš technický úsek velkým přínosem. Jako současný starosta SDH Drásov bude pan Sítař zajišťovat také koordinaci spolupráce s místní jednotkou SDH při zajišťování technické pomoci obci.

Rekonstrukce zdravotního střediska

V současné době probíhá dlouho očekávaná rekonstrukce našeho zdravotního střediska. V následující části Drásovského zpravodaje se pokusím shrnout celou genezi příběhu a tím i odpovědět na otázku některých občanů: „Proč to trvalo tak dlouho?“ Myšlenka opravit naše zdravotní středisko byla dlouhodobá, vzhledem k jeho technickému stavu a již v roce 2018 jsem oslovila architekta Ing. Petra Němce z Kuřimi, který je autorem architektonického pojetí a projektu naší nástavby školy na náměstí. Pan architekt zpracoval 4 studie možných variant budoucí podoby zdravotního střediska. Tyto studie pak byly distribuovány do drásovských domácností a občané formou hlasování vybrali vítěznou variantu D. Tato varianta architektonicky koresponduje s podobou nové školy na náměstí, předpokládá ubourání sloupu na rohu budovy a nástavbu střešních bytů s terasou. V návaznosti na výsledky této veřejné ankety jsem vypsala výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace včetně inženýrské činnosti, ve kterém tuto zakázku získala společnost Kampara s.r.o. ze Slavkova u Brna. Při vyřizování stavebního povolení jsme narazili na první problém, kdy Odbor územního plánování MěÚ Tišnov nechtěl povolit na střeše budovy výstavbu bytů s odůvodněním že se jedná o budovu (plochy) občanské vybavenosti. Hrozilo nebezpečí, že se bude muset projekt předložený na stavební úřad přepracovat. Tím bychom však snížili možnou využitelnost budovy, její potenciál a také bychom se vzdali významného motivačního prvku. Byty byly od počátku plánovány jako služební byty pro budoucí zdravotníky (především pediatra) jako motivace k otevření si lékařské praxe zde v Drásově. Vydala jsem se tedy hledat pomoc na Krajský úřad jihomoravského kraje – Odbor územního plánování, kde jsem dopodrobna vysvětlila účelovost těchto bytů a provázanost důvodu jejich výstavby s účelem poskytování lékařských služeb v budově. Na základě poměrně náročného jednání za přítomnosti odborníků z oboru stavebnictví a právníka se mi nakonec podařilo náš záměr jak se říká „ustát“ a MěÚ Tišnov vydal na základě metodického pokynu Krajského úřadu souhlas s výstavbou tak, jak byla naprojektována a naplánována. 1. 6. 2020 byl obci předán dokončený projekt a také zpracován rozpočet stavby, který činil cca 21 milionů Kč. Tímto okamžikem pro mne jako starostku obce vyvstal náročný a stěžejní úkol – získat na tuto stavbu peníze. Vzhledem k tomu, že se jedná o rekonstrukci staré budovy, téměř vždy se dílo rozšiřuje a prodražuje. Nikdy nevíme, co je pod vrchními vrstvami a v jakém stavu jsou části stavby. Bylo více než jasné, že z našeho obecního rozpočtu nejsme schopni tak rozsáhlou stavbu zafinancovat aniž bychom se nemuseli zadlužit. Proto jedinou možnou cestou bylo získání jakékoliv dotace. A nyní je na místě vysvětlit některým občanům, jak funguje dotační řízení. V prvé řadě všechny dotace jsou nenárokové, tedy záleží vždy na rozhodnutí poskytovatele. Získat dotaci na cokoliv neznamená, jak si mnozí myslí, že starostka vyplní nějaký formulář, zpracuje nějakou žádost, někam ji pošle a někdo jí automaticky pošle peníze. Dotační výzvy jsou v rámci naší republiky různorodé, ale jen málo z nich je zaměřených na investice, které obce opravdu potřebují a mohou využít. Ty, které jsou pro obce využitelné, jsou beznadějně přeplněné a dostane se jen na malé procento žadatelů. Například u dotací z Ministerstva pro místní rozvoj, které jsou pro obce stěžejní šancí získat finanční prostředky na investice platí pravidlo, že čím větší vesnice, tím menší šance na získání dotace. Z desítky žádostí, které jsem v minulosti na MMR podala, jsme dostali dotaci pouze jednou. Jenže u našeho zdravotního střediska nastal problém ještě složitější – žádný dotační titul v rámci ČR rekonstrukce obecních zdravotních středisek a poliklinik nepodporuje. Zkrátka a dobře nebylo kde požádat. Jedinou cestou, kterou jsem se mohla dát, bylo požádat o změnu stávajícího dotačního titulu MMR nebo požádat o mimořádnou účelovou dotaci.

Dne 5. 11. 2020 jsem se s písemnou žádostí obrátila na tehdejší ministryni Ministerstva pro místní rozvoj Ing. Kláru Dostálovou a požádala jsem ji, aby v následujícím období rozšířila výzvu na rekonstrukce obecních budov o budovy zdravotnických zařízení. Pokud může stát svojí dotační politikou podporovat rekonstrukce obecních úřadů, knihoven, kulturních domů, atd., proč by nemohl podpořit obecní zdravotní středisko? Argumentovala jsem veřejným zájmem, protože jsme se nacházeli v pohnuté době probíhající pandemie a zdravotní péče a zdraví občanů by měly být na prvním místě. Po téměř dvou měsících mi přišla od paní ministryně zamítavá odpověď s odůvodněním, že zázemí pro lékařské ordinace stát podporuje pouze v obcích do 1 000 obyvatel a že ministerstvo neplánuje v tomto dotačním titulu dělat změny. Na základě tohoto zamítavého stanoviska z MMR jsem se obrátila s písemnou žádostí na tehdejší ministryni financí paní JUDr. Alenu Schillerovou, Ph.D. Též Ministerstvo financí disponuje dotačními programy a i když nebyly přímo cíleně navázány na rekonstrukce zdravotních zařízení, požádala jsem o možnost poskytnutí mimořádné účelové dotace. Podrobně jsem paní ministryni popsala situaci ohledně špatného technického stavu naší budovy, ohledně odchodu pana doktora France a stomatologa, o absenci pediatra atd. Apelovala jsem na paní ministryni jako na občanku pocházející ze sousedních Malhostovic, protože zdravotní středisko dlouhá léta sloužilo i okolním obcím, tedy i jejím spoluobčanům. Bohužel i z Ministerstva financí přišla zamítavá odpověď s doporučením, ať si požádám o dotaci na něco jiného, nebo ať to znovu zkusím na MMR. To jsem však vzhledem k předchozímu striktnímu zamítavému stanovisku považovala za bezpředmětné.

A tak jsem hledala dál. Ve snaze získat alespoň nějakou část finančních prostředků jsem se spojila s Místní akční skupinou Brána Brněnska a prověřovala jsem opakovaně všechny možnosti evropských dotací i dotací všech ministerstev, včetně Ministerstva zdravotnictví. V zoufalství jsem se obrátila i na našeho tehdejšího premiéra Ing. Andreje Babiše a sešla jsem se i s jeho „lobisty“. Bohužel všude jsem narážela jen na zamítavá stanoviska a nulové možnosti. Následně po parlamentních volbách jsem se v lednu 2022 znovu se stejnou žádostí obrátila na nového ministra pro místní rozvoj PhDr. Ivana Bartoše, Ph.D. Doufala jsem, že nová „pirátská krev,“ která avizovala, že do všeho půjde nově a vše půjde rychle, bude mít více pochopení pro problémy místní samosprávy a bude otevřena změnám v dotačním programu MMR na rekonstrukci veřejných budov. Prosila jsem pana ministra, že pokud nemůže doplnit dotační program o zdravotnická zařízení, zda by nemohl z MMR Drásovu, jako střediskové obci poskytnout účelově vázanou dotaci na rekonstrukci zdravotního střediska ve výši alespoň 10 000 000 Kč. Tato částka, což je 40–50 % předpokládaných nákladů na stavbu, by pro Drásov bylo skutečnou spásou a mohli bychom bez větších obav začít s rekonstrukcí. O intervenci u pana ministra Bartoše jsem požádala také náměstka hejtmana Jihomoravského kraje pana Lukáše Dubce – člena pirátské strany. Ten mi podporu slíbil s tím, že o našem zdravotním středisku bude s panem ministrem jednat. Bohužel na moji písemnou žádost mi od pana ministra Bartoše ani po roce nepřišla žádná odpověď.

Naděje, že nám někdo pomůže vyhasínala a bylo jasné, že si musíme nějak pomoci sami, prostě něco vymyslet. Za využití odborných zkušeností Ing. Olgy Ondráčkové jsme vypsali výběrové řízení na dodavatele stavby s tím, že financování rozložíme do delší doby, použijeme úspory, které jsme na zdravotní středisko schraňovali, zbytek zaúvěrujeme a budeme pracovat se situací jaká je.

Ve výběrovém řízení na dodavatele stavby zvítězila společnost AQUA-GAS, s.r.o., Brno, která podala cenově nejvýhodnější nabídku ve výši 24 268 537 Kč vč. DPH a dne 22. 8. 2022 byla z rozhodnutí Rady městyse Drásov podepsána smlouva o dílo. Objem prací dle této smlouvy a projektové dokumentace se týkal výhradně obvodového pláště budovy, zateplení, fasády, výměny oken, ubourání rohu, dostavby a střešní nástavby. Projet nepočítal s úpravami vnitřních prostor. Ty bychom za dané situace rozhodně nebyli schopni ufinancovat.

Souběžně s tím, jak se vytrácely možnosti zisku finanční podpory, přibývala zloba a nespokojenost některých našich občanů, frustrace z toho, „že nemají v místě svého doktora, že starostka nic nedělá, že v Čebíně je všechno a v Drásově není nic.“ Nikomu nepřeji to břemeno odpovědnosti, kdy vám odcházejí lékaři, na náměstí chátrá budova, občané se na vás zlobí, dávají vám za vinu, že nic neděláte a jste na to de facto sama a nemáte se už na koho obrátit. Ale vzdát se nepřízni osudu není v mé povaze a proto jsem hledala dál, opakovaně jsem prověřovala všechny dotační výzvy a pátrala na webových stránkách všech ministerstev.

A pak jako blesk z čistého nebe jsem pojala myšlenku, nápad, který se zprvu zdál nereálný, ale jak se říká „tonoucí se stébla chytá“. Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo dotační titul na regeneraci brownfieldů pro podnikatelské účely z Národního plánu obnovy pod záštitou evropské komise. Brownfieldy jsou zchátralé hospodářské budovy, většinou zemědělské objekty, továrny, sklady, atd., které již nemají využití nebo jsou využívány pouze částečně. Napadla mě smělá myšlenka prohlásit naše zdravotní středisko za brownfield a pokusit se získat peníze z MPO. Vyhledala jsem osobu, která má v této oblasti zkušenosti – pana Mgr. Jana Hladíka z Regionální rozvojové agentury Jihomoravského kraje, přiměla ho k návštěvě Drásova a požádala ho o pomoc. Pan Hladík sice zprvu nevěřil tomu, že zdravotní středisko by mohlo být brownfieldem, ale nakonec souhlasil s touto smělou vizí a provedl zápis našeho zdravotního střediska do oficiální databáze brownfieldů v ČR. Následně jsem se s projektem vydala na konzultaci se zástupci MPO a agentury pro podporu podnikání a investic Czechinvest. I zde se mi podařilo přítomné přesvědčit, že na naše zdravotní středisko lze nahlížet jako na brownfield v pravém slova smyslu, protože neexistuje vymezující definice tohoto pojmu a je třeba hledat cestu, jak dobré věci pomoci. Přítomní zástupci poskytovatele dotace nakonec souhlasili s podáním naší žádosti do tohoto dotačního programu a vyjádřili uspokojení nad vysokým stupněm připravenosti našeho projektu. Na tomto jednání jsem byla zároveň upozorněna na skutečnost, že žadatelů je mnoho a budou podpořeny pouze dvě stavby z každého kraje. Šance malá, ale přesto byla. Pustila jsem se tedy společně s panem Mgr. Hladíkem do přípravy žádosti o tuto dotaci, kterou jsme museli doplnit energetickým posudkem, znaleckým posudkem a dobře zpracovaným investičním záměrem. To vše v rekordně krátkém čase v době letních prázdnin, kdy bylo poměrně těžké sehnat odborníky, znalce a cokoli konzultovat. Dne 18. 8. 2022 jsem na MPO podala zkompletovanou žádost dle požadavků výzvy.

Bohužel výzva na regeneraci brownfieldů pro podnikatelské využití je výzvou novou a na základě pokynů evropské komise se průběžně doplňovaly požadavky a navyšovaly parametry. Takže již podanou žádost jsme museli doplnit dle požadavků evropské komise o instalaci fotovoltaických panelů, tepelné čerpadlo, systém hospodaření se srážkovými vodami, ozelenění terasy, tepelnou izolaci podlah, atd.

Mezitím jsme zbudovali náhradní ordinaci pro paní doktorku Řezaninovou v prostorách zasedací místnosti obecního úřadu a přestěhovali jsme rehabilitaci paní Lubinové do nové budovy na sportovišti. Podzimní měsíce pak probíhaly v napětí a stavební společnost byla v pohotovosti. Těsně před vánocemi dne 19. 12. 2022 dostal Drásov krásný vánoční dárek – Rozhodnutí o poskytnutí dotace z MPO na rekonstrukci našeho zdravotního střediska ve výši 18 446 493 Kč. S velkou radostí a úlevou jsem hned následujícího dne stavební firmě AQUA GAS, s.r.o. oficiálně předala staveniště. V rámci Jihomoravského kraje byly podpořeny dva projekty – Drásov a Šlapanice.

Díky této mimořádně vysoké dotaci můžeme bez zadlužení opravit nejen to, co bylo v plánu a bylo řádně vysoutěženo, ale můžeme opravit i vnitřní části budovy – rozvody vody, topení, elektroinstalaci, podlahy...

Získání dotace je velkou úlevou pro náš obecní rozpočet, ale strastiplná cesta tím zdaleka nekončí. Protože zpracovatel projektové dokumentace – společnost Kampara s. r .o. z kapacitních důvodů odmítla provádět autorský dozor, který je na této stavbě nezbytný, musela jsem navázat spolupráci s novou projekční kanceláří. I přes vytíženost projektantů vůbec a dlouhé čekací doby se podařilo pro spolupráci získat brněnskou projekční kancelář FOX PLAN s.r.o. Tato společnost bude řešit nejen případné změny projektu, ale musí především doprojektovat ekologická a energeticky úsporná opatření, která vyžaduje evropská komise, stejně jako zpracovat projekt rekonstrukce rozvodů ve vnitřních částech. Dále jsme povinni k první žádosti o platbu doložit podrobný ekologický posudek, který pro nás zpracovává Ing. Michal Kovář, Ph.D., předseda naší Komise životního prostředí. Technický dozor investora na naší stavbě provádí Ing. Antonín Novosad, který dozoroval také stavbu naší nové školky a nástavbu školy. Z Ministerstva průmyslu a obchodu nám byl přidělen supervizor – pan Ing. Polách, který se účastní kontrolních dnů a dbá na to, aby stavba probíhala v naprostém souladu s požadavky dotace.

Stavba by měla být dokončena do konce letošního roku s možností prodloužení termínu. Bude to náročné období, ale věřím, že „z nejhoršího jsme venku.“ Stavba se sice může komplikovat vzhledem ke své složitosti a velikosti, ale důležité je, že „máme za co stavět.“

Možná si mnozí z vás teď říkají, proč je tento článek tak obsáhlý a proč ty podrobnosti? Inu proto, že jednoduché soudy, které se vynášejí v hospodě, v místním kadeřnictví a na ulici mohou být nespravedlivé a pramenící z neznalosti. A těch pár jedinců, kteří si zase budou stěžovat, že se práší, hlučí a že nemají kde zaparkovat, by mělo vědět, kolik za tím stojí úsilí, bezesných nocí, proseb, mnohdy i slz a že to opravdu nebylo jednoduché. Ale stálo to za to, protože budeme mít pěkné zdravotní středisko, získáme důstojné prostory pro lékaře a jejich ubytování, náměstí zkrásní a na vše zlé se časem zapomene.

Vážení občané, přeji vám všem veselé prožití blížících se velikonočních svátků a krásných jarních měsíců, které jsou před námi. Ať se poselství Velikonoc – téma viny, zrady, života, smrti, odvahy a odpuštění dotkne srdcí nás všech a přinese nám víru a naději ve vše dobré.

Martina Bočková starostka