Co se psalo v kronice v roce 1922

Ve zpravodaji č. 2 jste si mohli přečíst o událostech v roce 1922 co zapsal tehdejší kronikář a dnes si můžete přečíst pokračování.

Dne 2. července pořádán v obci při příležitosti 40. výročí trvání hasičského sboru „Hasičský sjezd župy tišovské“. Přítomní byli okresní hejtman dr. Podborský, který po řeči starosty Ústřední jednoty hasičstva poděkoval dosud žijícím hasičům, byli to: Jurka Josef č. 17, Ležák František č. 62, Jurnečka Antonín č. 34, Jurnečka František č. 51, Jobánek Karel č. 28, Klouda Antonín č. 52. Účast byla veliká. Však se skvěla obec v nádheře, vše zameteno, všude chvojí, samý květ, odpoledne v parku cvičení 4 sborů se stříkačkami a prostná se sekyrkami. Čistý výtěžek měl sbor 6 000 Kč.

Počasí jako celý rok 1921 tak i v roce 1922 na jaře a počátkem léta bylo suché. Něco dešťů na jaře nestačilo , aby se země strašnými vedry a trvalým suchem (i v zimě bez sněhu) vyprahlá nasákla. Od května nepršelo vůbec, horka veliká. Obilí řídké, sena málo. Každý naříkal nad bramborami, řepou, pící, vyhlídky pro hospodáře pro budoucnost velmi špatné.

Ale 12. červenec mnoho napravil, škoda jen životů, kterých se jako oběť strašná průtrž mračen vyžádala. Nebylo ztrát na životech sice ve zdejší obci, ale přece tragickou smrtí zahynulých litoval každý. Nad severozápadem okresu snesly se toho dne černé, husté mraky. Kraj kolem Lomnice byl jako v černé mlze a v obcích tamních, zvlášť v Šerkovicích (přišel tam jeden člověk o život) a v Lomničce (z rodiny Bloudkova – 4 se utopili) byla průtrž nejhorší.

I naše obec průtrž pocítila. Déšť se skutečně asi jednu hodinu lil jako z konve. A asi kolem páté hodiny odpoledne ještě za deště se přivalila asi 2 metry vysoká a široká vlna tokem Lubě a rozlila se široko údolím od Malhostovic ke Drásovu. Spodní část vesnice byla zatopena, lidé utíkali na půdy, ve světnicích kalem vše zamáčeno. Venku odnesla dřevo, ba i vrata v čísle 38 vyvrátila a odnášela. Na vlnách plavaly klády, dříví, to vše při Lubi položených. Pole zatopena, plodiny nánosem pokryty. Ač způsobila škody veliké na jedné straně, přec ale přinesla užitek. Po dešti oživily louky a nasákntá země dala základ řepě a zvlášť bramborám, kterých se urodilo tolik, že nebylo pamětníka, jako už vůbec nebylo v obci pamětníka takto strašné bouře a zátopy. Voda sahala až ke Kloudovým v čís. 27.

Spolky dobročinné a vzdělávací

Hasičský sbor: starosta sboru Jurka Josef č.17, náčelník Špaček Karel, jednatel V. Oharek, pokladník Klouda Antonín , počet členů 32.

Ze spolků tělocvičných: Tělocvičná jednota Sokol: starosta Borkovec Josef, náčelník Rašovský Josef, jednatel Ondráček Otmar, pokladník Špaček Karel. Počet členů 88.

Ze vzdělávacích a dobročinných: Místní sbor Národní Jednoty pro jihozápadní Moravu, před válkou velmi činný a podporující školství, od roku 1919 však naprosto nečinný. Předseda Balák Karel, jednatel V. Oharek.

Z politických organizací jsou v obci: Republikánská strana čs. venkova: důvěrník Balák Karel, Čs. sociál – demokrat. strana dělnická: důvěrník Malásek Ludvík, Čs. socialisti: důvěrník Machatka Anronín, Komunisti: důvěrník Jurka Frant.

Hospodářské spolky

Spolek pro chov teplokrevných koní se sídlem v Drásově: předseda Jurnečka Antonín č. 34.

Chovatelé koní v Drásově. Od obce mají pronajatých 6 měřic pozemků za nájemné 180 Kč ročně pro výběh hříbat.

Družstevní váha: několik rolníků vystavělo svým nákladem před lety mostní váhu, od vážení vybírá se poplatek z fůry, domácí platí 40 h a cizí 2 Kč.

Parcelace „Homol“

Provádění pozemkové reformy na okrese projevil se i v Drásově, k rozparcelování přijdou ve zdejším katastru část majetku velkostatku Lomnice ležící „Homole“. Přihlášených z Drásova je 25.

Nemoc dobytka

V prosinci se opět objevila v sousedních obcích slintavka a kulhavka. Díky opatrnosti rolníků omezila se jen na stáje dvou držitelů dobytka.

Při sčítání obyvatel a domů v roce 1921 bylo v Drásově 126 domů a 823 obyvatel.

Připomněli jsme si události v naší obci před sto lety. Kdo by měl zájem má možnost nahlédnout do kroniky v knihovně.

D.J. kronikářka