Od historie do současnosti o drásovské farnosti

Fara v Drásově byla již ve 13. století. Fary byly budovány ve významných sídlech, což potvrzují pověsti, že byl Drásov městem. Fara v dobách náboženských nepokojů (16. století) zanikla a později byla obnovena. Brněnské biskupství bylo založeno až roku 1777. Z pověstí a údajů vyplývá, že Drásov byl městem, protože nebyl v poddanství klášterů a tedy byl svobodný. Částečně byl obehnán hradbami, a to nebývaly vsi, ale tzv. města. Až roku 1238 byl Drásov dán do poddanství králem Václavem I. klášteru řádu cisterciáckého v Předklášteří. Tehdy zván tišnovský. (Církevní Topografie Moravy, brněnské diecéze z roku 1856, s. 333 a v topografii diecéze brněnské z roku 1908, s. 119)

Před rokem 1398 spravoval drásovskou farnost Petr z Mělníka, který je nalézán ve vatikánských listinách. Jeho úmrtím se farní prebenda pod kolací tišnovské abatyše a konvetu uvolnila a byla papežským mandátem určena Václavu řečenému Venceslaus z Dubrawik.

Z drásovských farních správců je roku 1477 uváděn Petr, roku 1519 Jan, spoluzakladatel bratrstva Těla Páně v Tišnově, roku 1551 Stanislav, roku 1576 Vojtěch (Adalbert), r. 1601 Jáchym Kos, roku 1612 Martin Porcelius. Před třicetiletou válkou se drásovskými faráři stávali klášterní zpovědníci např. roku 1615 Martin Faber, 1619 Jan. Roku 1640 byla správa na čas přenesena do Tišnova, ale už v roce 1653 se objevuje nový farář Štěpán Přibyl, který administroval i faru v Německých Knínicích (dnes Veverských). Jeho nástupcem byl v roce 1658 Pavel Dudený. Od roku 1660 do roku 1784 byla farnost spravována přímo z Tišnova. Správci fary byli faráři roku 1683 Robert Motáček, 1687 Martin Hliněnský, 1721 Bernard Nabinger, 1732 Ondřej Zeilinger, 1737 Martin Jekel, 1743 Albert Rebinan, 1744 Samuel Budecius, 1783 Benedikt Mottel.

Josefínské období přinesly i změny do Drásova. Po více jak 120 letech byl náboženským fondem obnoven úřad duchovního správce v Drásově, zaniklým přenesením správy do Tišnova. Drásovská fara nebyla obnovena samostatně, ale stala se lokálií tišnovské farnosti. Prvním knězem byl ustanoven od 10. 11. 1784 cisterciák Vojtěch Krátký, který tu působil až do roku 1789. Tehdy ho vystřídal Antonín Karel Ruprecht ze Slavkova. Ten zde setrval 22 let, až do své smrti v roce 1811 a byl pochován naproti hlavním dveřím kostela. Následovali František Bingo ze Žďáru 1818–1820, Antonín Kneisl z Třeště 1818–1820 a Josef Mašíček z Tišnova, který zde byl od roku 1820 do 27. prosince 1828, kdy zde ve věku pouhých 39 let zemřel, pravděpodobně na mozkovou mrtvici. Byl pohřben na hřbitově u drásovského kostela naproti hlavním dveřím o tři dny později. Na tehdejší dobu byl poměrně vzdělaným knězem, vlastnil rozsáhlou knihovnu v různých jazycích. V roce 1829 přišel Josef Frttera z Německého Brodu. Za jeho působení byly provedeny některé stavební úpravy, proraženy nové vchody do sakristie a na kůr. Působil zde do roku 1837, kdy odešel do Tišnova. Jeho nástupcem byl Maxmilián Pauchly z Drnovic v letech 1837–1842, kde v roce 1842 zemřel. Josef Svítil byl v Drásově v letech 1842– 1844, když odešel do Dolních Louček. Usilovného duchovního správce se farnost dočkala až v roce 1844 v Karlu Dědkovi z Bystřice. Za jeho působení byla provedena řada oprav na kostele a jiném farním majetku. Roku 1851 byly vsazeny nové kostelní dveře, k nímž jeden drásovský občan daroval kamenný rám. K rozsáhlejším úpravám vnitřního vybavení kostela došlo v roce 1853, kdy byla nově vyzdobena kazatelna a dva postranní oltáře zasvěcené sv. Bernardovi a sv. Rodině. Na boční oltář sv. Rodiny byl téhož roku instalován obraz Panny Marie Růžencové. V roce 1860 byla vyměněna okna a o pět let později byly nahrazeny nepoužitelné varhany jinými. Sice nabyly úplně nové, ale v dobrém stavu. Ale také v roce 1847 a 1849 byly velké záplavy, které zničily i úrodu farnosti.

V roce 1859 došlo k významné události. Drásovská lokálie byla povýšena na samostatnou farnost a prvním farářem byl ustanoven P. Karel Dědek, který byl jako jediný z dosavadních správců fary jmenován í děkanem. V Drá-

sově působil až do roku 1890, kdy zde 16. ledna zemřel. Příčina úmrtí je uváděna srdeční vada a sešlost věkem. (M:1212/43). Byl pohřben naproti vchodu do drásovského kostela.

Po jeho smrti krátce administroval na faře P. František Koudelka, který sem přišel z Kunštátu a v roce 1891 přešel jako kaplan do Tišnova. Narodil se 14. dubna 1864 v Drnovicích u Vyškova a vysvěcen byl 10. října 1886 v Brně.

V roce 1891 nastoupil na místo drásovského faráře P. Ondřej Haas a působil zde do roku 1895. Během svého pobytu provedl celou řadu oprav, protože celé farní hospodářství bylo v neutěšeném stavu. V roce 1892 byl opraven kostel a v roce 1895 byla provedena oprava fary. Po zhoršující zdravotní problémy v lednu 1895 zaslal biskupské konzistoři svoji razignaci a požádal o dovolení odejít na odpočinek a léčení do Svatoslavi. Tam se mu zdravotní stav ještě zhoršil. Před vánoci šel pěšky do Velké Bíteše, hodně se nachladil a 14. ledna 1896 zemřel ve věku 66 let. Pohřeb měl 16. ledna ve Svatoslavi. Po odchodu P. Ondřeje Haase nastoupil na jeho místo 18. 4. 1895 P. Pavel Blažek (narodil se 25. ledna 1859 v Lužici u Hodonína). Než nastoupil do Drásova, tak působil v Protivanově, Tišnově a ve Žďárci. I za jeho působení se nezapomínalo na údržbu kostela a fary. Oprava kostelní budovy byla provedena v roce 1906. V roce 1913 byla upravena zeď kolem kostela, jejíchž stav byl velmi špatný.

Další ranou pro kostel bylo zabavení třech kostelních zvonů během první světové války. Ponechán byl jenom nejstarší zvon z roku 1512. Tento zvon nese jméno Povýšení svatého Kříže a ulil jej zvonařský mistr Tomáš Jaroš z Brna, který ulil také náš největší zvon, zvon Zikmund, který je v katedrále sv. Víta v Praze. V říjnu 1917 byly dokonce odebrány i píšťaly z varhan. P. Pavel Blažek byl v Drásově do 13. 5. 1929, kdy odešel na odpočinek. Po něm přišel na drásovskou farnost P. František Hala a působil zde do 10. 7. 1938, kdy byl přeložen do Tišnova. Narodil se 31. března 1871 v Dražovicích okr. Vyškov. Vystudoval teologickou fakultu a vysvěcen byl 28. 2. 1895. Když 1. dubna 1929 převzal farnost, tak vše tzn. farnost, fara, hospodářství a kostel byly v neutěšeném stavu. Postupně vše dával do pořádku. 1. března 1938 odešel do Tišnova. Po třech letech v Tišnově 4. května 1941 ulehl po náhlém výronu krve do mozku. Po dalších komplikacích byl převezen do brněnské nemocnice. Ale 24. května 1941 ve věku 70 let v Tišnově zemřel.

Významnou událostí pro obec byl příchod nového administrátora v roce 1938 Františka Malíka. Bylo mu třicet roků a patřil k nejmladším farářům na Moravě. Byl velmi oblíbený, prý se chodíval podívat i na plesy. Za jeho působení byly také objeveny v kostele v roce 1940 vzácné fresky. Nechal vyřezat v Brně dvě sochy, co jsou v kostele na bočních oltářích. Jedna je sv. Václav a druhá jsou Cyril a Metoděj, sv. bratři ze Soluně.

Pan farář František Malík zemřel 31. 1. 1957 ve věku 49 let. Přecházel chřipku, i s horečkou sloužil mše svaté a až mu bylo hodně zle, tak se vydal do nemocnice v Tišnova, kde zakrátko zemřel. Měl v Drásově 5. 2. 1957 slavný pohřeb. Farníci velmi těžce nesli, že nabyla splněna jeho poslední vůle, aby byl pochován na zdejším hřbitově. Bratr zesnulého ho nechal pochovat v jeho rodné farnosti ve Křtinách. Aby památka na jeho dílo a jeho osobu nezanikla, byl pořízen mramorový pomníček s černou deskou do níž je vyryta podobenka pana faráře a nápis. Pomníček je umístěn proti hlavnímu vchodu do kostela.

Do ustanovení nového administrátora byl pověřen vedením duchovní správy Josef Krchňaný, kooperátor v Tišnově.

Dne 1. 3. 1957 nastoupil jako administrátor Jan Horálek. Narodil se 27. 1. 1921 v Rájci nad Svitavou, okr. Blansko. Vysvěcen na kněze byl 5. 7. 1947 v Brně od Jeho Excelence Dr. Karla Skoupého (*30. 12. 1886 Lipůvka †22. 2. 1972 Brno). Jako kaplan působil v Židlochovicích od 1. 8. 1947 do 31. 1. 1957, v Kuřimi od 1. 2. 1949 do 15. 4. 1951 a v Brně u sv. Tomáše od 16. 4. 1951 do 1. 3. 1957. V Drásově působil do 1. 6. 1970, kdy byl ustanoven jako administrátor v Lysicích. O farnost se staral velice dobře, učil náboženství, staral se o kostel. Zemřel v Lysicích 10. října 1992, kde je také pochován.

Dne 1. 6. 1970 byl jmenován jako administrátor František Nestrojil. Narodil se 23. 1. 1924 v Račerovicích u Třebíče. Na kněze byl tajně vysvěcen 16. 4. 1950 v Brně. Jako kaplan působil od 16. 1. 1954 do 1. 3. 1954 v Hraběticích, od 1. 3. 1954 do 31. 7. 1956 v Kobylí na Moravě, od 1. 8. 1956 do 31. 3. 1959 v Brně ul. Křenová, od 1. 4. 1959 do 31. 5. 1970 v Pozořicích. V době jeho působení v Drásově mu byla v letech 1975–1985 přidělena i farnost čebínská a v letech 1985–2000 i farnost unínská. 20. 12. 1984 přišla na faru hospodyně slečna Marie Damborská. Působil zde jako farář do 6. 10. 2002, kdy předal úřad, ale zůstal jako výpomocný duchovní. Pokud mu to zdravotní stav dovoloval sloužil mši svatou každý den až do roku 2007. Dne 6. 4. 2008 po 38 letech odešel do kněžského charitního domova do Moravce. Zemřel 28. 7. 2009 v Novém Městě na Moravě a pohřben je v Třebíči. Slečna hospodyně také odešla v roce 2007 do své rodné obce ke svým příbuzným do Kobylí, kde 4. 11. 2025 zemřela. Po jejich odchodu zůstala drásovská fara prázdná.

Dne 6. 10. 2002 převzal úřad administrátor Mgr. Vladimír Langer. Narodil se 12. 12. 1962 v Brně, vysvěcen byl 5. 9. 1992 brněnským biskupem. Než přišel na faru do Čebína, tak působil jako kaplan v Novém Městě na Moravě, ve Žďáře nad Sázavou, ve Sněžném a Krásném, vikářem v domě na Petrově, farářem v Protivanově, sekretářem brněnského biskupa, farářem v Lažánkách a ve Veverské Bitýšce. K čebínské farnosti dostal i farnost drásovskou. Učil v Drásově náboženství a sloužil nedělní mše svaté. Působil zde do 31. 8. 2004, kdy byl jmenován farářem ve farnosti Břeclav-Poštorná a administrátor ve farnosti Lednice na Moravě.

Od 1. 9. 2004 se stal novým administrátorem v Čebíně Jiří Buchta, který spravoval také farnost drásovskou. Narodil se 15. 6. 1966 v Jiříkovicích u Šlapanic. Vystudoval Střední zemědělskou školu v Brně, po maturitě pracoval v JZD Blažovice jako ovocnář. Po skončení vojenské služby v roce 1987 nastoupil na teologickou fakultu. Tři roky studoval v Litoměřicích a po sametové revoluci přešel na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu UP v Olomouci, kde studium dokončil v roce 1992. Na kněze byl vysvěcen 5. 9. 1992 biskupem Vojtěchem Cikrlem v brněnské katedrále. V letech 1992–1993 byl kaplanem v Hustopečích, 1993–1994 v Tišnově, 1994–1998 duchovním správcem v Trnavě u Třebíče a 1998–2004 v Bystřici nad Pernštejnem. Postupně po odchodu faráře Fr. Nestrojila, P. Jiří Buchta za pomoci farníků začal opravovat faru, aby mohla sloužit setkávání skautů a mladých lidí. Místo farní kuchyně byly vybudovány sprchy a toalety a na dvoře byla postavena velká pergola. Páter Jiří Buchta v roce 2010 odešel do Tišnova ve funkci děkana.

Od 1. srpna 2010 nastoupil do farnosti nový pan farář ICLic, Mgr. Pavel Kopecký. Přišla s ním i jeho 84letá maminka Anežka Kopecká, která mu vedla domácnost. Pan farář pochází ze třech sourozenců. Byl vysvěcen 28. 6. 1981 na Petrově v Brně. Začínal v Novém Městě na Moravě jako kaplan v letech 1981–1982, v letech 1982–1984 působil ve Znojmě v kostele sv. Kříže rovněž jako kaplan. V letech 1984– 1985 byl farářem ve Starém Petříkově, Šatově a Stálkách na hranicích s Rakouskem. V letech 1985–1988 působil v Křenovicích a dojížděl do Prace, rodiště jeho maminky. V letech 1988– 1993 se opět vrátil do Znojma tentokrát do kostela sv. Mikuláše. V letech 1993–1996 byl děkanem v Moravském Krumlově, v letech 1996– 2001 v Žarošicích a v letech 2001–2010 působil v Letovicích.

Pan farář Pavel Kopecký bydlí na faře v Čebíně a slouží tam mše svaté v kostele sv. Jiří, v Drásově jsou mše sv. v kostele Povýšení sv. Kříže, dále dojíždí sloužit mše sv. do Sentic do kaple sv. Jana Nepomuckého, do Malhostovic, kde je kostel sv. Vavřince a do Všechovic do kaple sv. Anny.

Dne 15. září 1968 navštívil Drásov ThDr. Karel Skoupý, biskup brněnský. Za MNV ho přivítal Josef Stibůrekl a Vladimír Rašovský.

Na druhém obrázku jsou dva pomníky naproti vchodu do kostela. Jeden je věnovaný památce P. Karlu Dědkovi a druhý věnovali vděční farníci památce P. Františku Malíkovi.

D. Jůzová, kronikářka

Administrátor: mimořádný správce farnosti do doby, než bude ustanoven řádný správce

ICLic: je akademický titul v oblasti teologie (kanovnické a církevní právo)

Kaplan: pomocný kněz ve farnosti podřízený faráři

Farář: správce nejmenší administrativní části diecéze, faráře jmenuje biskup

Farní kronika

Literatura a prameny

• Drásov 1238–1988
• Bednář Jan: Paměti obce Drásov 1932
• Kos Jan: Historie farnosti Předklášteří 2024
• Kos Jan: 800 let farnosti sv. Václava v Tišnově 2019
• Oharek Václav: Vlastivěda moravská, Tišnovský okres 1923
• Fic Karel, Zacpal Josef: Tišnovsko, Vlastivěda kraje od Pernštejna k Veveří