Strana 20
20 číslo 2, červen 2025
Druhá světová válka nebyla pouze obdobím
velkých konfliktů a historických změn, ale také
časem, který výrazně ovlivnil příběhy spousty
rodin a jejich členů po celém světě. Jedním
z nich je i příběh bývalého politického vězně
a pracovníka brněnské Zbrojovky Jaroslava
Jurky, drásovského rodáka a občana.
Jako mladý člověk, plný plánů a chuti do ži-
vota začal po ukončení střední odborné školy
pracovat v brněnské Zbrojovce. Velmi záhy se
pro své vlastenectví zapojil do odbojové činnos-
ti v rámci Obrany národa.
Obrana národa (dále jen ON) byla vojenská
protinacisticky zaměřená odbojová organiza-
ce, která vznikla krátce po okupaci v březnu
1939 a působila na území protektorátu Čechy
a Morava s různou intenzitou až do konce války.
Během své existence se ON stala cílem několi-
ka zásahů německých bezpečnostních složek,
jejichž výsledkem byla postupná likvidace
všech jejích vnitřních struktur. V závěru války
se Obrana národa významně podílela na Praž-
ském povstání. Záměrem této organizace bylo
vyvolat a řídit všeobecné povstání proti okupač-
ní moci, což se však brzy uká-
zalo jako nerealizovatelné
a odboj se přeorientoval spí-
še na zpravodajskou činnost
a dále na drobné sabotáže
a diverze. Sabotáže probíha-
ly hlavně ve stylu diverzní
činnosti a získávání zbraní.
Hlavní velitelství sídlilo v Pra-
ze a spadala pod něj Zemská
vojenská velitelství, která ří-
dila Krajská velitelství, pod
něž spadaly buňky na úrovni
politických okresů, větších
měst a pražských čtvrtí. Jed-
nou z nich byla právě buňka
v brněnské Zbrojovce, v níž
působil Jaroslav Jurka.
Jaroslav Jurka byl po vyzra-
zení činnosti buňky zatčen
gestapem a byl převezen do
Kounicových kolejí. Zde pro-
bíhalo drastické rozřazování
zadržených osob. Každý dru-
Vzpomínka na Jaroslava Jurku
hý dostal šanci na soudní proces, zatímco každý
první byl učen k smrti zastřelením, a to přímo
na dvoře kolejí před zraky ostatních odsouze-
ných. V případě Jaroslava Jurky stálo štěstí na
jeho straně. V soudním řízení byl odsouzen za
podíl na přípravě velezrady na 4 roky žaláře,
ztrátě občanských práv a zkonfiskování veške-
rého svého majetku. Poté byl
Jaroslav Jurka přemístěn do
věznice Mírov. V Mírově če-
kal na svůj rozsudek až do
roku 1942. Z věznice Mírov byl
zhruba v polovině roku převe-
zen do Breslau, kde proběhlo
další slyšení před třetím trest-
ním oddělením Vyššího zem-
ského soudu. Tam byl s ně-
kolika dalšími obžalovanými
vyslýchán a následně mu byla
potvrzena původní délka tres-
tu a to v plné výši 4 let. Po
ukončení soudního procesu
byl poslán na nucené práce do
místa, kde ho Říše zrovna po-
třebovala. I přes několik žá-
dostí rodiny a blízkých s pros-
bou o zmírnění nebo přeruše-
ní trestu z důvodu pomoci
ovdovělé matce na rodinném
statku, byly všechny zamítnu-
ty a rozsudek se nepodařilo
Obrázek cely ve věznici Mírov
kreslený panem Jurkou
Jaroslav Jurka (vpravo) a jeho kolegové
z brněnské Zbrojovky v roce 1939