Střípky z historie

V tomto a dalších číslech připomenu historii spolků, které byly založeny na konci 19. století v naší obci.

Hasiči: 1. část Dobrovolný hasič

Nejkrásnější vlastností hasičské činnosti je dobrovolnost. To ovšem neznamená, že by práce, kterou hasič koná dobrovolně, měla být všelijaká, jen ne poctivá a promyšlená! Naopak! Dobrovolnost je známka ušlechtilá, jež vyžaduje také ušlechtilé práce. A to se konat může jen a jen v dobrém slova smyslu, vždy pořádně s opravdovou kázní, nezištně a s láskou. V těchto vlastnostech tkví dobrovolnost hasičova. (Zdroj: Památník hasičské župy 1932)

„Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán“. Protože dříve byly naše vesnice a města stavěny převážně ze dřeva, vařilo se na otevřeném ohni, tak požáry byly časté a doslova lidi ožebračovaly, protože ničily vše, co jim přišlo do cesty. V době primitivní techniky býval boj s ohněm těžký. Vypukl-li požár, lidé zachraňovali, co se dalo. K hašení se používaly sekery, háky k strhávání došků a šindelů a také různé kožené vaky, džbery a jiné nádoby. Takovým způsobem se hasívalo ještě v 18. století.

Ze starší doby máme méně zpráv, ale to neznamená, že požáry nebývaly. Nejstarší zmínka o požáru v Drásově je v souvislosti s požárem kostela v roce 1425. S největší pravděpodobností byl kostel vypálen husity, kteří v našem kraji pronásledovali Zikmundova vojska, s nimiž se poblíž Drásova střetli v malé šarvátce. Ze starých záznamů víme, že v naší obci bývaly ve větších usedlostech kádě nebo velké škopky s vodou připravené pro případ nebezpečí požáru. Přesto však k požárům stále docházelo, protože nebývaly účinnější prostředky pro boj s ohněm, který zvláště za podpory větru ničíval, co mu přišlo do cesty.

Z požárů si připomeňme aspoň některé: údajně byl v roce 1822, ale o tom v záznamech nic bližšího není, v roce 1840 vypukl požár v domě č. 11 a popelem lehlo 14 usedlostí. Oheň vznikl z neopatrného zacházení s loučí na svícení, která se dostala ke slámě. Směrem dolů od stavení shořely čtyři usedlosti a silný vítr přenesl oheň dokonce na druhou stranu a tam shořelo ještě deset stavení. Další požár vypukl v roce 1875 v čísle 2, kde dokonce uhořel stařičký Antonín Zicha a v roce 1877 strávil oheň v čísle 31 stodolu a chlévy.

Ještě před založením hasičského sboru byla v roce 1876 v obci ochranná brána, která stávala v sousedství domu č. 8 směrem ke staré škole č. 64. Při tomto domku stávala kůlna sloužící k umístění tehdy primitivních pomůcek k hašení. Celý uložený inventář obsahoval tři lejty, dva velké háky, jeden žebřík a tři putny. Tato bouda sloužívala mnohdy také jako obecní šatlava a později byla přeměněna na trochu lepší skladiště. Brzy na to byla v Brně zakoupena dřevěná čtyřkolová stříkačka, do které se nalévala voda pomocí kbelíků. Náklady na udržování tohoto inventáře nesla obec. Protože v těchto letech docházelo k požárům poměrně často a pomůcek k hašení bylo málo a ještě byly nedostačující, projednávalo obecní zastupitelstvo v letech 1879–1880 návrh na koupi nové čtyřkolové ruční stříkačky. Nakonec byla zakoupena ve Vídni od firmy Josef Hekl za 1005 zlatých. Dráhou byla dopravena do Brna a odtud do Drásova koňmi, protože dráha v tu dobu do Tišnova ještě nevedla. Peníze na zaplacení získala obec především z darů jednotlivců, zbytek hradila sama. V té době bylo přikročeno k založení hasičského sboru v obci.

Hlavním organizátorem při založení požárního sboru v Drásově byl tehdejší starosta obce František Ondráček z č. 22. Ještě před založením sboru se 21. března 1880 usneslo obecní zastupitelstvo zajistit finanční náklady sboru tím, že se drásovští radní – podílníci Kontribučenské záložny v Tišnově zřekli svých dividend a vybranou částku 70 zlatých věnovali do pokladny nově vzniklému spolku na zakoupení hasičských potřeb. Co se nedostávalo, dal starosta František Ondráček a doplnila obec. Celkem to bylo 456 zl. 42 kr. Obec stanovila zvláštní prémii 5 zl. tomu, kdo v případě požáru první dodá koně ke stříkačce. V sezení 20. dubna 1881 byla uznána nutnost zajistit také cvičitele sboru a po 5 týdnů jej na obecní náklady ubytovala a stravovala. Cvičitelem byl p. Braše z Králova Pole, bývalý důstojník ruské armády. Za výcvik dostal odměnu 50 zl. Za této podpory a po náležitých přípravách byl dne 10. května 1881 v Drásově založen sbor dobrovolných hasičů. Byl to první spolek založený v obci. Hned první den vstoupilo do sboru 34 členů a do konce roku přistoupilo ještě 7 členů. První starostou sboru byl zvolen František Ondráček (č. 22), který zastával i funkci pokladníka a kratší dobu také jednatele. Náčelníkem byl zvolen František Ležák (č. 62), podnáčelníky František Špaček (č. 11) a Josef Horák (č. 42)

Zakládající členi sboru byli: František Ondráček (č. 22), Ludvík Hnát (č. 16), Jan Kroužil (č. 43), Josef Jurka (č. 85), Antonín Jurnečka (č. 34), Antonín Rous (č. 31), Jakub Malásek (č. 7), Jan Motyčka (č. 73), Jan Šultes (č. 7), Antonín Machatka (č. 29), Antonín Klouda (č. 53), Jan Malásek (č. 49), Jan Jurka (č. 17), Ludvík Jarolím (č. 42), Josef Horák (č. 42), Antonín Horčica (č. 40), František Šrámek (č. 46), František Špaček (č. 11), Josef Jurka (č. 17), Jakub Podal (č. 22), Jan Slezák (č. 38), František Machatka (č. 29), Josef Plevač (č. 6), Jakub Horák (č. 20), František Malásek (č. 44), František Ležák (č. 62), Jan Sokol (č. 4), Karel Rašovský (č. 18), Josef Zicha (č. 2), Václav Machatka (č. 29), František Brázda (č. 80), František Podal (č. 28), Josef Majer (č. 75) a František Zicha (č. 2).

(Zdroj: Almanach vydaný v roce 1981 k výročí 100 let požární ochrany v Drásově, obecní kronika Drásova, Památník první hasičské župy, Hasičské muzeum Přibyslav)

Tento almanach a další knížky různých žánrů (encyklopedie, naučnou literaturu a beletrii) věnoval do knihovny místní občan pan Květoslav Kos, který rušil svoji rozsáhlou knihovnu. Tímto mu děkuji.

D. J.