Strana 18
18 číslo 3, říjen 2019
V našem „Zpravodaji“ si připomínáme významná
výročí a události, které se staly v nedaleké nebo
dávné minulosti.
Proto nemůžeme vzpomenout na dobu, která se
udála před 80. lety, a to na začátek druhé světové
války, která začala 1. září 1939. První výstřely pad-
ly v Polsku na vojenskou základnu Westrplatte ne-
daleko Gdaňska a spolu s bombardováním města
Wieluň. Válka v Evropě trvala až do kapitulace
Německa v květnu 1945 a přišlo o život asi 60 milionů
lidí. Tato válka se týkala všech národů na této pla-
netě, tak také nás, bývalé Československé republi-
ky a také každého města a vesnice a tím každého
jednotlivého občana této republiky.
Připomeňme si jak tato doba v letech 1939–1945
probíhala přímo v našem Drásově. Uvedeme jen ty
nejvýznamnější události, které zaznamenal v kroni-
ce tehdejší kronikář, farář, p. František Malík.
Vzhledem situaci ve světě a nevyhnutelnosti vál-
ky, vyhlásil prezident Edvard Beneš v září 1939
mobilizaci. Z Drásova bylo povoláno 98 mužů ke svým
útvarům, a po té následovala kapitulace a odzbroje-
ní armády. V březnu 1939 vznikl protektorát Čechy
a Morava, to byl již prezidentem od listopadu 1938
Dr. Emil Hácha. Slovensko se odtrhlo a stalo se sou-
částí Německa, prezidentem byl Dr. Tiso. V březnu
obsadila německá vojska celé Čechy a Moravu.
Našli se i udavači, na jejichž udání, že jsou zbraně
v Drásově, tak 4. srpna 1939 německá vojska celou
vesnici obsadila, do ní se mohlo, ale ven nesměl
nikdo, u všech výjezdů byla kulometná hnízda.
Začala prohlídka určitých domů. Prvně u starosty
p. Antonína Maláska č.p. 153 a chtěli vědět, kde jsou
zbraně. Tím, že se zaručil za celou obec, že zbraně
nikde nejsou, tak vojáci obec opustili, ale ještě pro-
hledali označené domy, obecní dům a dělnický dům
a nic nenašli. Slídiči byli nasazeni také do kostela,
hlavně co se říká při kázání, ale p. farář byl na to
včas upozorněn.
Zavření vysokých škol se také dotklo drásovských
studentů. Celkem 27 maturantů různých oborů
bylo nasazeno do průmyslu, zemědělství a jiných
provozoven po celém protektorátu a někteří i do
Německa. Měšťanská škola T.G.M byla v roce 1940
přejmenována na „Hlavní a obecná škola“. Pamětní
deska padlých z 1. světové války měla být zničena,
ale sňal ji a ukryl p. Karel Císař, vše pod trestem
smrti, kdyby ho někdo udal. Po válce byla vrácena
na původní místo.
Z nařízení byla 13. dubna 1941 zastavena činnost
Sokola. Cenné věci a zápisy byly ukryty u obětavých
občanů. Z kostela byly odebrány 9. dubna 1942 dva
zvony o váze 129 kg.
Po útoku a smrti protektora Reinharda Heydricha
byly v červnu 1942 konány opět prohlídky a opět na
Smutné výročí
udání, že jsou v určitých domech ve sklepech za-
kopány zbraně. Němečtí vojáci setrvali v obci 2 dny,
velitelství měli u Zichů v hospodě. Tato akce byla
opět bezvýsledná, i když sebemenší náznak byl v té
době trestán smrtí.
Smrt postihla drásovského rodáka p. Ludvíka
Jobánka za ilegální činnost v odboji skupiny „V boj“
a byl popraven 27. června 1942 v Kounicových kole-
jích v Brně.
V roce 1942 bylo prováděno tzv. totální nasazení
na nucené práce pro vítězství říše. Z Drásova bylo
odesláno na tyto práce 48 mužů a žen. Pracovali
převážně v Německu.
Byly uzavírány živnosti, hospoda u Baláků byla
zavřena, výroba kol „Křivánek“ také, protože nechtěl
vyrábět střelivo a součástky pro ponorky. Byly za-
vřeny oba mlýny a tak se muselo jezdit do Tišnova.
Průběh války byl pozitivní pro spojence, ale tra-
gický pro Německo. Byly ničeny průmyslové objek-
ty nálety. Jedním z nich byl 25. srpna 1944, kdy byl
bombardován Kuřim, kde pracovalo 60 drásováků.
Na kopání zákopů bylo povoláno 17 mužů a to
hlavně do Lipníka nad Bečvou, ale byl konec roku
1944 a fronta byla již v Čechách.
V březnu 1945 se fronta blížila k Brnu a okolí,
proto byl Drásov vybrán jako opěrní místo proti
postupující rudé armádě. Byly budovány protitan-
kové zábrany a to mezi hospodami Zichovou a Ba-
lákovou, dále mezi vchodem do kostela a protějším
domem, kde bylo kulometné hnízdo.
Byly také kopány zákopy u vjezdu do obce (Čedlo-
sy, Stráž, v parku, k Malhostovicím). Tyto práce
vykonávali drásovští muži. Celkem jich bylo 150.
V Drásově byla umístěna pancéřová divize v po-
čtu 600 mužů. Bylo zakopáno asi 35 děl na místech
chránící vstup do obce. Mezi vápenkou a Hradčany
projížděl pancéřový vlak.
Proto byl Drásov napadán spojeneckým letec-
tvem. Největší nálet byl 25. dubna dopoledne na
ustupující německá vojska a válečnou techniku.
Nebyly svrženy bomby, jen střely z kulometných
zbraní, hlavně na náves, kde se ukrývala pod stromy
vojska a technika.
V měšťanské škole byl zřízen polní lazaret s ope-
račním sálem od dubna do 5. května.
Jelikož 8. května Německo kapitulovalo, byl vydán
rozkaz k ústupu z naší obce, takže vojska opustila
obec bez boje. Při tomto útěku byl vyhozen most
v Mezihoří a poškozen také pamětní kříž.
Tímto jsme si připomněli tragické výročí vzniku
druhé světové války. Nepopisovali jsme události,
ani jsme nejmenovali občany, kterých se válečné
události přímo dotýkaly.
Tyto události jsou podrobně popsány v kronice,
do které je možno nahlédnout v knihovně.
Kronikáři: J.S a D.J