Střípky z historie
Ukázka ze školní kroniky založené v roce 1878
Když se přestěhovala základní škola do nově postavené školní budovy č. 61, tak začal ředitel školy Jan Zelbr psát školní kroniku. V čísle 3/2025 jste si mohli již něco přečíst a nyní vás čeká pokračování. Do kroniky byl zapisován podrobně každý rok.
Kolik školu navštěvovalo dětí, také je zapsané kolik dětí chodilo na měšťanku do Tišnova a dojíždělo do školy do Brna.
Kdo byl ředitel školy, kteří učitelé byli na školu přiděleni. To vždy rozhodovala okresní školní rada. Je to vše podrobně zapsané.
Do roku 1907 byl ředitelem školy Jan Zelbr. Celých 30 roků. Když odcházel na odpočinek tak byl slavnostně jmenován čestným občanem Drásova. Nastoupil jako učitel ještě na starou, původní školu č. 64. Na nové škole byl jmenován učitelem, ale po úmrtí tehdejšího ředitele školy Antonína Musila byl ustanoven ředitelem.
Až do roku 1915 chodilo do školy průměrně do dvou tříd 120 až 140 dětí. Pokud jeden učitel onemocněl, tak se chodilo na dopoledne a odpoledne. Každý učitel měl tedy ve třídě asi 70 dětí. Dnes si to nikdo nedovede ani představit.
Každý rok se pořádaly výlety do blízkého i vzdáleného okolí. Když byl výlet vzdálenější tak místní sedláci poskytli povoz. Děti jezdily na výlet do Brna, na zříceninu hradu Trmačov, do Tišnova, na Babí lom, na hrad Veveří. Na Macochu byl uspořádán výlet 23. května 1900. Zúčastnilo se asi 70 starších dětí. Dopravu zajistily ochotně a bezplatně místní sedláci: Bohumil Horák č. 32, Josef Jurák č. 19, Jan Malásek č. 49, František Ondráček č. 22, Antonín Podal č. 55, Antonín Zelinka č. 52 a Mořic Zicha č. 58.
Pravidelně 1. září se vždy sloužila mše svatá a potom se přešlo do školy, kde děti byly přivítáni ředitelem a učitelem školy a žákům bylo
sděleno, co si mají do školy nachystat. Děti z chudých rodin dostávaly školní pomůcky od drásovské školní rady zdarma. Také některé děti dostávaly oblečení a obuv.
Vždy začátkem dubna byla přichystaná stromková slavnost. Jednalo se o vysazování stromků u silnice nebo kam určil obecní úřad. Na uvítanou vždy promluvil ředitel školy, děti přednesly básničky a po ukončení výsadby žáci dostaly uzenky a rohlík.
Pravidelně se kupovaly knihy do učitelské a žákovské knihovny, dokupovaly se školní pomůcky. Každý rok o prázdninách se vždy ve školní budově něco vylepšovalo nebo se vymalovalo, opravovaly se lavice a co bylo třeba.
Ve škole byla vyčleněna místnost pro obecní zastupitelstvo. Ale když v roce 1897 byla postavena hasička, tak se zastupitelstvo přestěhovalo tam a celá škola začalo sloužit svému účelu.
Také ředitel školy prováděl každých 10 roků sčítání obyvatelstva a domácích zvířat. Jak a čím byla oseta pole, jaké byly výnosy, kolik se muselo odevzdat. A také jaké nemoci řádily. Kdo byl starostou, kdo v zastupitelstvu, volby do senátu, počasí a důležité události v obci. I to je v kronice zaznamenané.
Když vypukla první světová válka, tak v kronice je podrobně zapsán její průběh. Je tam také uveden podrobný seznam mužů, kteří narukovali a kam. Bylo jich 199, celá ¼ obyvatel obce. Hned v roce 1914 bylo odebráno sedlákům celkem 16 koní pro vojsko. Je tam dobře zapsán život v obci se všemi radostmi i strasti v té době.
První škola v Drásově č.p. 64. Byla tam třída i bydlení pro učitele. Stávala vedle hasičky. Mnozí spoluobčané si tuto budovu jistě pamatují.
Ukázka z kroniky z doby 1. sv. války
Děvčata 10–11letá musí vařiti, umývati nádobí i podlahu, nositi vodu, krmiti dobytek, nakládati hnůj, sekat haluzí do otýpek, rytí v zahradě, pomáhati při mlácení strojem, sušiti seno, sázeti brambory, okopávati a sbírati je, vyrývati řepu a rozhazovati hnůj. Chlapci řezají a štípají dříví, nakládají hnůj, dělají řezanku, mlátí cepem i pracují na stroji, na poli orají a vláčí, okopávají brambory, nakládají seno, v lese kácejí stromy a osekávají větve. Vesměs to práce nepřiměřená věku dětskému, jsou to práce lidí dospělých. A tu je vykonávají děti 10–11–12 leté nikoli snad jen ve výjimečných případech, nýbrž den za dnem čekají tyto práce na jejich dětské ruce.
Kroniku vždy psal ředitel školy. Jan Zelbr, Václav Oharek, Jan Vrchlabský, Karel Klouda a Antonín Jeřábek. Je to velice zajímavé čtení, koho zajímá historie. Je uložena v MZA v Rajhradě. Dále je tam také uložena kronika, která začíná školním rokem 1948/49 a končí v roce 1951.
D. Jůzová, kronikářka
Děti školou povinné v roce 1896. Za jménem je číslo domu. 1. řada dole: Malásek František 59, Líčeník Matouš 14, Šípr Antonín nádraží, Baláč teodor 59, Zicha Osvald 58, Ondráček Otmar 22, Malásek František 49, Bloudek Karel 43, malásek Ludvík 7, Pospíšil František 86, Hejmala František 68. 2. řada: Malásek Josef 44, Špaček Ludvík 7, Klouda Josef 53, Jan Zelbe nadučitel, Antonín Bílý učitel 61, Jílek Rudolf 1, Malásek František 50, Podal methoděj 115. 3. řada: Špaček Mikuláš 142, Zicha Richard 87, Rašovský metoděj 12, Ondráček František 22, Klouda Karel 43, Jurka Josef 85. 4. řada: Malásek Josef 49, Malásek Jan 50, Plevač Ludvík 80, Zerák Josef 81, Jurka Vladimír 85, Rašovský Václav 33, Dvořáček methoděj 36, Šipr František nádraží.