Strana 9
Než v Drásově rozkvetou luční trávníky Letos byla zahájena regenerace ploch veřejné zeleně v centru Drásova. V současně době je dokončeno založení zeleně v ulici Pod Mlýnem a před dokončením je ulice Potoční a K Parku. Zde úpravy navazují na rekonstrukci komunikací. V ulici K parku a Potoční budou úpravy dokončeny až na podzim, po dokončení rekonstrukce plynu. Tento souběh akcí si vyžádal rozložení projektu „regenerace zeleně“ na několik etap právě v návaznosti na rekonstrukci plynu v obci. Ulice Všechovická, Čedlosy a také plocha před základní školou budou dokončeny až v roce 2015. V rámci zakládání ploch zeleně je uplatněno několik, dá se říci, nových vegetačních prvků. Jednak to jsou trvalkové záhony a s cibulovinami zakládané do šterkových zásypů. Tyto záhony zvýší atraktivitu ulice Všechovické a Čedlosy. Tímto bude podtržena komunikační či uliční osa Drásova v linii sever–jih. Základním prvkem sjednocujícím výsadby keřů a stromů jsou trávníky. Trávníky jsou zakládány klasicky, výsevem. Zde bude použito poněkud netradiční směsi osiva, tzv. trávobylinné směsi. Je to vlastně typ trávníku, který je pro vesnici typičtější, než dnes běžně používané jednoduché travní směsi složené z několika druhů a kultivarů trav a vytvářející přísně střižené parterové trávníčky, zelené jen pokud jsou dobře zavlažované, přihnojované a pravidelně kosené. Toto však neplatí pro bylinné trávníky – obdoba méně druhově pestrého lučního trávníku. Snažili jsem se vložit do projektu prvek, který podporuje tradiční charakter venkovské zeleně. Trávník, doplněný o směs trvalek běžně se vyskytujících na mezích, či kolem cest. Trávník, který do budoucna nebude závislý na pravidelné závlaze, přihnojování nebo četném kosení. Snahou bylo propojit nízké nároky na údržbu (zalévání, kosení) a podpořit na významných plochách veřejné zeleně tradiční vegetační prvky a přirozenou druhovou pestrost, která se z venkovské krajiny vytrácí a tragicky se snižuje na celé planetě. Snížení nároků na údržbu se do budoucna mohou projevit v úsporách rozpočtu městyse. Luční či bylinný trávník se však vyvíjí poněkud jinak a déle. Je to dáno pozvolným vzcházením některých volených druhů. Laické oko zvyklé na téměř ihned zelenou plochu a anglický trávníček bez plevelů, bude snad v prvním roce zklamáno. Pohled na vzcházející jednoleté plevele může vyvolat dojem, že dodavatel trávník nezasel nebo minimálně odbyl. Plevely je půda zásobena téměř přirozeně a vzchází ve chvíli, kdy jsou jim vytvořeny podmínky pro vzejití. Tento stav je ovšem přechodný a kosením se trávník postupně mění směrem k cílovému bylinnému trávníku. Odhadovaná délka vývoje trávníku do zamýšleného stavu jsou 2–3 vegetační období. I nově vysazené stromy a keře budou během prvních let odrůstat pomalu a přírůstky nebudou tak patrné. Příroda ovšem pracuje svým tempem a od lidí potřebuje jen trpělivost …a trpělivost v tomto případě do Drásova přinese nejen růže. A co v trávnících uvidíte: z trav několik druhů kostřav, lipnici luční a obecnou, poháňku hřebenitou a psineček obecný. Z bylin je travní směs obohacena o poměrně známý řebříček obecný, sedmikrásku, hvozdík kropenatý, svízel syřišťový, kopretinu bílou, máchelku srstnatou (květ jako pampeliška), štírovník růžkatý, jitrocel, černohlávek, pryskyřník a mateřídoušku. Směs se ovšem dle míry kosení a dle stanoviště může svým druhovým složením malinko lišit. Ing. Jitka Schneiderová, autorka projektu Regenerace veřejné zeleně v Drásově číslo 2, červen 2014