Střípky z historie

V tomto čísle bude další pokračování v psaní o historii místních hasičů. První část končila soupisem zakládajících členů sboru. A sbor se dal hned po založení do práce.

Hasiči: 2. část

Na místě dnešního hřbitova byla postavena dřevěná třípatrová vížka k cvičení hasičů nákladem 22 zl. a 52 krejcarů. Na ukázku předvedení stroje (čtyřkolová ruční stříkačka) byli pozváni kromě domácích i hosté z jiných obcí, kteří pro sbor skládali peněžité dary. Obecní zastupitelstvo rozhodlo poukázat ve prospěch sboru také obecní pokuty.

Počáteční inventář sboru byl: 10 lezeckých pásů po 10 zlatých, 5 dílů skládacích žebříků, 2 trubky, 24 kožených helem, 20 vlněných pásů a 10 píšťalek. Plátěných obleků bylo pořízeno rovnou třicet čtyři kusů.

Zanedlouho po založení drásovského sboru došlo k významné organizační přeměně hasičského hnutí na Tišnovsku. Protože zakládající sbory na venkově neměly znalosti jak po strán-

ce spolčovací tak technické. Nebylo rádců, nebylo odborných časopisů a knih. Muži, kteří v té době již v hasičích pracovali, uvažovali o sdružení sborů. Na tišnovsku se toho ujal Dr. Václav Šílený, advokát v Tišnově. První sjezd zástupců devíti sborů se konal 29. června 1882 na Čebínce, kde bylo navrženo, že schůze delegátů se uskuteční 6. srpna 1882 v Tišnově. Zastoupci sborů byly z Veverské Bítýšky, Čebína, Doubravníka, Drásova, Moravských Knínic, Kuřimi, Lažánek, Lomnice, Lomničky, Nedvědice, Předklášteří a Tišnova.

Za Drásov se sjezdu zúčastnili: František Ondráček, František Zicha a František Ležák. Předsedou byl zvolen Frant. Svoboda, lékárník v Tišnově, náměstkem Osvald Svoboda z Kuřimi, jednatelem Dr. V. Šílený.

Usnesli se, že se bude konat sjezd všech hasičských sborů na louce u řeky Svratky 3. září 1882. Pozváni byly také sbory z Bystřice nad Pernštejnem, Vel. Bíteše, Králova Pole, Medlánek a Žabovřesk. Sjezdu se zúčastnilo celkem 298 členů a pět hudebních kapel.

Na tomto sjezdu byly schváleny stanovy župy a byli zvoleni první členi výboru.

Do výboru byl také zvolen drásovský starosta hasičů František Ondráček.

I. župní sjezd se konal v Bystřici nad Pernštejnem 29.července 1883.

V roce 1883 prodal sbor nejstarší čtyřkolovou stříkačku do Dolních Louček za 170 zl. V témže roce také zasahoval při velkém požáru v Nuzířově.

V roce 1892 byla na výroční schůzi projednávána závažná připomínka ke špatnému stavu dosavadního skladiště. Starosta sboru Fr. Ondráček navrhl postavit nové skladiště na místě staré školy. Byl též ustanoven přípravný stavební výbor a do kterého byli zvoleni: Ludvík Hnát, Karel Balák, Josef Jurka, Antonín Jurnečka a Antonín Klouda.

Na valné hromadě v roce 1893 byl zvolen jednatelem učitel Antonín Bílý. Také se usnesli, aby občané dobrovolně a zdarma přispěli materiálem nebo potahem na stavbu skladiště.

V roce 1895 se vzdává náčelnictví br. František Ležák a zvolen byl Josef Jurka.

V roce 1897 se společně dohodly výbory hasičský a sokolský, že postaví společný spolkový dům. Předsedou stavebního výboru se stal opět František Ondráček. Výkresy pořídil stavitel Hykrda z Tišnova a stavbu prováděl zednický mistr Jan Sochor ze Sentic. Obec Drásov darovala na stavbu část staré školy, obec Všechovice přispěla sbírkou a trámy, obce Rohozec a Nuzířov dřívím, p. Antl ze Železného dřívím, velkostatek Předklášteří vápnem, p. Osvald Kožoušek z Veverské Bitýšky a František Oderský z Tišnova hřebíky. Domácí rolníci dovezli zdarma kámen, vápno a každý občan pracoval dle své vůle. Už 31. ledna 1898 se v novém spolkovém domě konala schůze výboru a na valné hromadě 19. května byla projednána zpráva stavebního výboru. Celkový náklad na stavbu činil 3100 zl. Hasičský sbor daroval obnos 1 288 zl., sokolská jednota 1 200 zl. Další peníze na úhradu byly vypůjčeny od Kontribučenské záložny v Tišnově. Dluh byl rozvržen tak, že Sokol splácel jistinu a hasičský sbor platil úroky.

Přízemí budovy připadlo hasičům a patrové místnosti a sál dostali do užívání Sokoli, kde cvičila i školní mládež. Postranní místnosti sloužily ke schůzím obou výborů, byly tam také ve skříních umístěny knihy, které posloužily později k zřízení veřejné knihovny.

V roce 1898 bylo usneseno, aby mladší členové hasičského sboru cvičili i v Sokole. V tomto roce byl uspořádán první výlet do parku a členi Sokola byli pozváni, aby předvedli ukázku cvičení. Sbor hasičský a Sokol se vždy vzájemně podporovaly.

V roce 1902 zemřel zakládající člen sboru a první jeho starosta František Ondráček, který se významným podílem zapsal do dějin naší obce.

XIV. župní sjezd se konal 20. července 1902 v Nedvědici a při tom bylo vzpomínáno na zemřelého člena výboru, drásovského rodáka a starostu hasičů Františka Ondráčka. Členem výboru župy byl od jeho založení v roce 1882 až do své smrti v roce 1902.

Pokračování v čísle 1/2025

D.J.