Strana 11
Abych popravdě řekla, tak ani já sama nevím. Tak se nad tím zamyslíme společně... Utratili oba lidé peníze? Ano, ale jeden to udělal pro ostatní a druhý pro sebe... Možná ale ten druhý vzal s sebou své blízké. Protože jestli ano, tak v tom už souvislost vidím. Vy také? O Vánocích se říká, že by rodiny měly spolu strávit svůj volný čas a oslavovat to, že mají jeden druhého, že nezáleží na dárcích a jídle, oslavách a cizí společnosti, dokonce ani na množství utracených peněz. Ale proč se takhle omezovat? Prostě proto, že podle mě by měli být všichni pospolu, a uvědomit si, že stejný okamžik už třeba příští rok nenastane. Život můžeme prožít jen jednou, a proto je třeba se nešetřit a žít naplno. Až se tedy o svátcích u vašich dveří objeví neoblíbený soused, neváhejte a pozvěte ho dál, nabídněte nejlepší cukroví, dejte si nějaký ten alkohol a napravte váš vztah. To je totiž to, o čem jsou, podle mého názoru, Vánoce. Viktorie Galko, 9. ročník Významné místo „Drásov“ Proč jsme uvedli toto pojmenování při názvu městyse Drásov „Významné místo“? Ve farní kronice je záznam z 18. století, kde je popisována celá historie, a právě toto pojmenování pro Drásov. Čím a proč si to zasloužil být takto označován, hledejme vysvětlení v kronikách. V dřívějších dobách býval Drásov svobodným místem, nepodléhal poplatkům městským nebo klášterním, až do roku 1239, kdy jej král Václav I uvedl pod klášter tišnovský a to již byl Drásov označován jako městys. Ležel při významné obchodní cestě z Brna na Tišnov, Třebíč a dál do Čech, která musela být chráněna (Stráž), šel po ní také Cyril a Metoděj, kteří zde založili kostelík Povýšení Svatého Kříže. Všechna vojska, která prošla Drásovem nebo okolím, Tataři, husiti, od třicetileté války až po druhou světovou válku, vždy měla Drásov jako velitelskou základnu. Drásov nebyl nikdy vypleněn, ale musel živit přítomná vojska, což bylo menší zlo. Tím, že zde byla úrodná půda, schopní a pracovití hospodáři, odváděli také vysoké poplatky vrchnosti, čímž byla obec uznávána. Období průmyslové revoluce, umožnilo zavedení železnice do Drásova, tím je usnadněn lepší odbyt zemědělských plodin a také možnost zaměstnání obyvatel z tohoto regionu ve vzdáleněj- ších městech, např. v Kuřimi a Brně. Železnice dala také podnět ke vzniku továrny na stroje pro cihelny a tím i zaměstnání lidí z okolních obcí, kde roste počet obyvatel. V Drásově se staví škola, poskytují se další služby, řemesla, obchody, vznikají zájmové spolky, pošta, peněžní služby. Drásov se stává střediskovou obcí, která poskytuje služby, které okolní obce nemají. Po druhé světové válce, kdy vznikají JZD, patřilo drásovské družstvo vždy mezi nejpřednější v celém Jihomoravském kraji, buduje se mateřská škola, při závodu MEZ vzniká zdravotní středisko. A součastnost – buduje se všude, např. rozšiřování ZŠ, rekonstrukce sokolovny, opravena byla hasičská zbrojnice, podpora zájmových spolků … Nakonec úprava a rekonstrukce veřejných částí obce a také celkového vzhledu za který dostal Drásov několik ocenění, které jsou k vidění ve vchodu do budovy úřadu. Sečteno a podtrženo věříme, že to ocenění, které Drásov dostal již v 18. stol. „Významné místo“ si až do dnešních dnů zaslouží. Nutno si však uvědomit, že za tím co všechno Drásov má, stála a dodnes stojí řada ochotných občanů, kteří byli a jsou v čelu úřadu, mnohdy nedocenění, spíše kritizováni, ale výsledky práce jsou zde. Kronikáři J.S a D.J. číslo 4, prosinec 2019 11