Strana 9
číslo 1, březen 2022 9
Ve zpravodaji č 1/2021 jsem napsala o smírčích
kamenech v Drásově, jejich historii a kde se vysky-
tují. V tomto čísle bude pokračování o kamenech,
které v Drásově byly a jsou i s příběhem, tak jak to
zapsal tehdejší kronikář pan Otmar Jurnečka.
Opis je z roku 1967 z kroniky č. 2, s. 104 a 105,
a je bez jakýchkoliv úprav.
Nejstarší z těchto památek je kámen s templář-
ským křížem zazděný na jižní straně našeho kos-
tela. Stával jistě někde u cesty, až byl našimi
předky vyzvednut a použit jako stavební materiál.
Dle zápisu v pamětní knize farního úřadu v Drá-
sově, roku 1168 daroval Jindřich, syn Vladislava I.
statky Tišnov bratrům sv. Jana Jeruzalemského,
čili Johanitům – Templářům. Tento rytířský řád
střežil kraje, odtud hraništní a strážní názvy kopců
„Stráž“. Z těchto dob pochází zmíněný kámen.
Další památný kámen s křížem stával na dvor-
ku chalupy Plevačových, nyní Matalů č.p. 67.
Tento kámen byl opatřen pověstí, dle které v urči-
té dny na dvorku bylo slyšet hrát vojenské pocho-
dy. Dle tohoto se soudilo, že u kamene jsou pocho-
váni vojenští vysloužilci. Pozdějšímu majiteli dom-
ku kámen překážel, rozbil ho na kusy a odvezl
kamsi za humna na hromadu kamení.
Třetí památný kámen stával za humny na vý-
chodní straně vesnice, uprostřed obecní parcely
90/2, tak asi proti vchodu do zahrady Babáka Jo-
sefa č.p. 48. Byl asi jeden metr vysoký a křížem
obrácený k východu.Na parcele byla obecní školka
ovocných stromů, na které tehdejší nadučitel
Zeber Jan s žáky školy vypěstoval značné množství
stromků, jmenovitě jabloní, které byly vysázeny
podél silnic a v zahradách drásovských občanů.
Tím se pan nadučitel zasloužil o zvelebení ovocnář-
ství v Drásově. V dřívějších dobách bylo ovocných
stromů ne vesnici málo a jablko v zimě bylo vzác-
ností. Když školka byla zrušena a na parcele se
pěstovalo obilí, kámen při orbě překážek, byl vy-
zvednut a posunut několik metrů na západ a posa-
zen do kraje parcely k cestě za humny.U kamene,
jmenovitě severním směrem, kde se terén snižuje,
nachází se nehluboko pod povrchem lidské kostry,
Přicházelo se na ně při orání pozemku. Vyskytují
se pověsti, že v Drásově a na rovině mezi Drásovem
a Malhostovicemi tábořil uherský král Zikmund.
V obecní kronice první kronikář Jan Vrchlabský
o tom píše: „Roku 1425 byl Drásov, jako hradbami
obehnané město zvolen Zikmundem z rodu Lucem-
burského se zeťem tohoto markrabětem Olbrach-
tem, jako operační základna v polním tažení proti
Táborům, kteří v té době obsadili klášter Třebíč.
Že Drásov skutečně pevností byl o tom svědčí ná-
zev kopce „Stráž“. Konečně největší důkaz podává
to, že za humny se dosud říká „Na Valech“.
Čtvrtý památný kámen nacházel se na břehu
potoka Lubě proti domu Marie Rousové č.p 138,
(asi 10 metrů před prvním oknem), byl asi 50 až 60
cm vysoký, při regulaci potoka byla k němu nahr-
nuta hlína, takže nyní vyčnívá ze země asi 10 cm.
Pátý a snad největší památný kámen s křížem
stával na parcele čís. 3804 – Žárské prostřední hony
asi 1 až 2 m od jižní hranice – brázdy a 3/5 délky
pole od cesty do Jeker a 2/5 délky pole od cesty do
Všechovic. Dle výpovědi Františka Hejmaly Drásov
č.p. 136 narozeného 1888, kámen byl asi 140 cm až
160 cm vysoký a překážel v orbě. Tehdejší majitel
pozemku František Ondráček asi v roce 1902–1904
dal kámen vyzvednouti a odvezti na svůj dvůr.
Kámen a jeho okolí byly opředeny různými pověst-
mi, některou roční dobu prý tam v noci řehtal kůň,
strašilo tam apod. Proto některé osoby, jmenovitě
ženy přemluvily pana Ondráčka, aby kámen zave-
zl zpět a nehýbal s ním, což tento učinil. Aby však
nepřekážel v orbě, nechal vykopat jámu a kámen
do ní zapustili a zahrnuli tak, aby asi ½ m ornice
bylo nad ním. Práci tuto prováděli bratři Šultésové,
kteří bydleli v obecním domě č.p. 7. Dle výpovědi
Josefa Borkovce č.p. 26, syn Františka Ondráčka,
Otmar Ondáček, asi v roce 1933 chtěl se přesvěd-
čiti, zda kámen na svém místě je a jak vypadá.
Nechal jej částečně vykopati, odkrýti, asi do hloub-
ky 1 m až 1.30 m. Kámen seděl pevně v zemi, ne-
mohli s ním pohnouti, proto ho znovu zahrnuli.
Borkovec Josef udává, že byl při tom a kámen viděl.
Šestý kámen s křížem dle sdělení Vladislava
Rašovského č.p. 54, byl nalezen při úpravě cest
a rozorávání mezí, po zcelování pozemků v roce
1949 u jejich pole parcela č. 2168 – Klucanský. Toto
pole bylo krajní Klucanský a hraničilo s polnostmi
„Dílce“. Hranice mezi Klucanskými a Dílcemi tvořil
příkop a stezka, která měla též parcelní číslo 2169.
Horní část (západní) hraničila s katastrem Tiš-
nova. Asi 50 m od hranic Tišnova v příkopě stával
kámen s křížem, byl téměř celý zahrnut hlínou,
proto byl nepovšimnut a skoro se o něm nevědělo.
Tudy vedla kdysi cesta z Drásova do Tišnova, kte-
rá šla od kostela ke kříži u brodu (tam byl brod přes
potok Lubě před regulací) a dále do Dílců a Šata-
nama ke kostelu v Tišnově. V dnešním Mezihoří
se nacházel les a močály. Po zcelování pozemků,
při rozorávání mezí a úpravě cest, byl kámen vyorán
a pohozen. Nějakou dobu tam ležel, pak byl někým
odvezen, neznámo kam.
D.J. kronikářka
Co si přečteme v kronice