Strana 8
8 číslo 1, březen 2025
Kromě výše uvedeného budou v rámci změny
řešeny také další věcné požadavky a úpravy,
které reflektují aktuální potřeby a podmínky
rozvoje území.
Obě změny územního plánu budou zpraco-
vávat i pořizovat manželé Ing. Lenka Šímová
a Ing. Jan Šíma, kteří nám zpracovávali celý
nový územní plán, dlouhodobě nám poskytují
metodickou pomoc v oblasti územního pláno-
vání a v případě stavební legislativy.
Novela zákona o ochraně ovzduší
Od začátku března 2025 platí novela zákona
o ochraně ovzduší (č. 42/2025 Sb.), která mimo
jiné upravuje pravidla spalování zahradního
odpadu. Podle nového znění §16 odst. 4 zákona
č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší ve znění
uvedené novely v otevřeném ohništi lze spá-
lit jen suché rostlinné materiály, které ne-
jsou znečištěné nebo jinak kontaminované
cizorodými chemickými látkami.
Je patrné, že se nejedná o absolutní zákaz
pálení. Toto ustanovení má zamezit pouze tako-
vému spalování rostlinného materiálu, při kte-
rém dochází k uvolňování škodlivých látek do
ovzduší. Chemický rozbor zplodin asi nikdo při
pálení na zahradě provádět nebude, ale sel-
ským rozumem by měl každý pochopit, že to co
dýmí, hoří nedokonale, takový kouř je toxický,
škodí a obtěžuje okolí. Nikdo si nepřeje dýchat
kouř plný škodlivin nebo se bát pověsit prádlo
ven na šnůru jen proto, že se někdo potřebuje
zbavit zahradního odpadu.
Tráva, listí, bramborová nať i když se zdají
být suché, budou dýmit asi vždy, proto se pálit
nesmí – patří na kompost. Větve ze stromů
a keřů je nejlepší poštěpkovat a také využít
v zahradě. Když už je chceme spálit, měly by být
opravdu suché, stejně jako další rostlinný ma-
teriál. K záležitosti nakládání s rostlinným od-
padem je třeba přistupovat vyváženě a zvažovat
tu nejlepší možnost. Při snaze vše do posledního
puntíku odevzdávat na sběrném dvoře pak při
svážení velkoobjemových kontejnerů narážíme
na ekonomickou stránku věci a emisemi z do-
pravy se částečně stírá ekologický efekt.
Pálení suchého rostlinného materiálu bylo
vždy na vesnici běžnou součástí pěstitelské
činnosti a my se určitě budeme umět „popaso-
vat“ i s novou zákonnou úpravou. Věřím v ohle-
duplnost lidí a jak jsem uvedla shora ve zdravý
selský rozum.
Informace kodchytu zatoulaných psů
Již téměř deset let slouží Drásovu záchytné
kotce pro zatoulané psy, které jsme pořídili ve
spolupráci s okolními obcemi v rámci společné-
ho projektu Mikroregionu Čebínka. Za tu dobu
se v nich vystřídalo mnoho pejsků a mohu zce-
la odpovědně prohlásit, že jejich existence je
naprostou nezbytností. Obec má ze zákona
povinnost postarat se o nalezené toulavé zvíře
(Občanský zákoník č. 89/2012 Sb.). Zákon o ve-
terinární péči navíc výslovně uvádí, že obec
hradí náklady spojené s odchytem a karanténou
odchyceného zvířete, není-li jeho chovatel znám
(zákon č. 166/1999 Sb.).
V případě, že na území Drásova naleznete
zatoulaného psa, je nutné vždy kontaktovat
obecní úřad, konkrétně mne – starostku obce.
Bohužel někteří občané volají na státní nebo
městskou policii do Tišnova. Ta v případě ná-
lezu psa na katastru Drásova není příslušná
konat a policisté pak vždy stejně kontaktují mě
– abych se dostavila na místo nálezu a psa si
převzala. Úplně špatným postupem je, když
nálezce psa naloží do auta a odveze ho do útul-
ku, což se nedávno také stalo. Psa nalezeného
mimo spádovost útulku žádný útulek nepřijme.
Vždy se musí postarat obec v místě nálezu.
Přestože naše záchytné kotce jsou prostorné
a zastřešené, ve značné části případů si zachy-
ceného psa beru k sobě domů a to zejména
hladkosrstá plemena nebo pejsky evidentně
vystresované. Po záchytu pejska vyfotíme
a zveřejníme na facebookovém profilu Měs-
tys Drásov oficiální. V těchto případech je fa-
cebook opravdu
k nezaplacení,
neboť uživatelé
příspěvky aktiv-
ně sdílejí a větši-
nou se pes dosta-
ne velmi rychle
k majiteli.