Strana 2
stupoval, s cílem tuto situaci řešit tak, abychom v budoucnu nemuseli čelit vážné finanční újmě. Veškeré riziko v tomto sporu leželo na bedrech Drásova. V případě prohry Pozemstavu, by tento přišel o částku 601 273 Kč, ale Drásov by v případě prohry přišel o částku blížící se již jednomu milionu korun s rizikem, že při soudních průtazích bude na penálech tato částka ještě narůstat. Proto jsme společnost Pozemstav vyzvali k jednání za přítomnosti právních zástupců obou stran a dohodli jsme se na ukončení soudního sporu a mimosoudním vyrovnání. Tento postup byl schválen též zastupitelstvem městyse Drásov dne 28. 11. 2011. V prosinci loňského roku byla tedy uzavřena mezi měs- Změna svozové firmy na likvidaci odpadu Vzledem ke skutečnosti, že firma Van Gansenwinkel svážela odpad v Drásově po dobu delší než deset let bez výraznějších smluvních úprav a naše vedení se snaží o co nejhospodárnější přístup ke správě obce, vypsali jsme na přelomu měsíců listopadu a prosince loňského roku výběrové řízení na zajišťování svozu odpadu. Do tohoto výběrového řízení se přihlásilo 5 firem, z čehož jasným vítězem se stalo Centrum technických služeb Kuřim, které nám svoz odpadu zajišťuje od počátku letošního roku. Změnou svozové firmy jsme do ročního rozpočtu obce ušetřili částku ve výši okolo 140 000 Kč. tysem Drásov a Pozemstavem dohoda o narovnání, kdy městys Drásov zaplatil Pozemstavu částku 500 000 Kč + soudní výlohy ve výši 24 000 Kč, Pozemstav se vzdal nároku na doplatek ceny díla ve výši 101 273 Kč a nároku na zákonný úrok z prodlení ve výši cca 350 000 Kč. Na toto naše rozhodnutí mohou mít občané různý právní názor. Rozhodli jsme se však soudní spor ukončit tak, jak jsem shora popsala, abychom do budoucnosti nenesli břemeno možné finanční ztráty, která by mohla Drásov vážně poškodit. Vzhledem k tomu, že nelze předjímat výsledek vleklého soudního sporu, bylo naše rozhodnutí učiněno s těmi nejčistšími úmysly a v zájmu Drásova. CTS Kuřim je navíc firmou regionální, tudíž nám zajišťuje velmi pohotový servis, který je přínosem zejména pro lokalitu Nivky, kdy v případě nepříznivé sjízdnosti komunikací lze provést mimořádný svoz bez významného zvýšení nákladů. Termín svozu se změnil z pátku na čtvrtek, jak byli občané informováni rozhlasem a na letáčcích. Také jsme prozatím přistoupili k variantě, že na místech kontejnerových stání bude méně kontejnerů na tříděný odpad, ale tyto budou vyváženy jednou týdně, oproti předchozímu čtrnáctidennímu svozu. I z estetických důvodů tak nebudeme obcí „ zaskládanou kontejnery“. Pokud budou mít naši občané nějaké připomínky a návrhy ohledně problematiky svozu odpadů, mohou se na nás kdykoliv obrátit. Odstoupení od projektu Vodní plocha s retenčním účinkem V roce 2009 byla tehdejším vedením Drásova podána žádost o poskytnutí dotace na realizaci projektu „Vodní plocha s retenčním účinkem v Drásově“ v rámci Operačního programu Životní prostředí. Jednalo se o zbudování rybníku v lokalitě přibližně nad křížkem směrem na Všechovice. Celkové náklady tohoto projektu byly stanoveny na 10 762 468 Kč. V prvním kole výzev k předkládání žádostí o finanční podporu, ve kterém tento projekt neuspěl, činil poměr dotace 90%. V rámci druhého kola výzev bylo rozhodnuto o poskytnutí finanční podpory na tento projekt a to ve výši 70% celkových nákladů. Podíl městyse Drásov na realizaci vodní plochy by činil 3 228 741 Kč. Tato vodní plocha s retenční schopností byla plánována jako součást protipovodňových opatření v 2 Drásově, jejichž dalšími součástmi měl být suchý poldr nad Malhostovicemi a ohrázování potoka Lubě. Jako samostatný prvek není vodní plocha s retenční schopností účinným protipovodňovým opatřením ( významně nesnižuje riziko povodní od toku Lubě) a její účinek a protipovodňový efekt by zcela neodpovídal nákladům, které by měl městys Drásov vynaložit. Proto bylo rozhodnuto zastupitelstvem městyse Drásov dne 20. 2. 2012 od tohoto projektu ustoupit. Naše občany, zvláště pak občany žijící kolem toku Lubě, však chceme upozornit, že riziku povodní věnujeme a budeme nadále věnovat zvýšenou pozornost a pro omezení rizika povodní podnikáme všechny kroky, které nám současná situace umožňuje. číslo 4, prosinec 2011