Strana 7
číslo 2, červen 2020 7
Když jsme se 10. března dozvěděli, že vláda
uzavírá školy, vůbec jsme netušili, co nás v ná-
sledujících měsících čeká.
Kdybychom zůstali doma dva až tři týdny,
vnímali bychom tuto dobu jako příjemné pro-
dloužení jarních prázdnin. Skutečnost však byla
úplně jiná. Před námi všemi se objevil strašák
nejistoty posilovaný a živený každodenní dáv-
kou znepokojujících zpráv ve sdělovacích pro-
středcích a na sociálních sítích. Přiznejme si,
že zpočátku je sledoval a obával se snad každý
z nás.
Ze dne na den jsme zůstali doma a bylo třeba
začít fungovat na dálku. Nikdo z nás nebyl na
takovou situaci připraven. Zprvu jsme jen opa-
kovali již probrané učivo, někdo posílal úkolů
více, někdo méně, někdo mailem, někdo Edoo-
kitem.
Asi po týdnu, obohaceni o první zkušenosti
a zpětné vazby od žáků a rodičů, jsme se sešli
a stanovili si, jak budeme dále pracovat. Práci
nám ulehčoval Edookit, kde byly úkoly, zprávy
a testy pěkně pohromadě na jednom místě.
Objevily se první problémy. Některé rodiny
nedisponovaly potřebným technickým vybave-
ním, některé neměly domů zavedený internet.
První problém se vyřešil zapůjčením žákov-
ských notebooků z majetku školy, druhý nabíd-
kou mobilních operátorů na neomezené datové
připojení zdarma.
Tam, kde bylo třeba, se zapojily i naše paní
asistentky. Individuálně pracovaly se žáky
s potřebou podpůrných opatření. Zpočátku byly
v kontaktu online a hned, jakmile to bylo mož-
né, začaly se s dětmi setkávat a učit osobně.
Jednou z menších komplikací výuky bylo na-
příklad vymyslet způsob, jak zadávat a na dál-
ku vysvětlovat žákům i rodičům některá cvi-
čení z matematiky prof. Hejného.
Nejtěžší však pro nás bylo vybalancovat
množství zadávaného učiva.
Abychom žákům učení zpestřili, začali pe-
dagogové úkoly obohacovat o různá výuková
videa, ti odvážnější tato videa i sami vytvářeli.
Přestože komunikace mezi učiteli, žáky i ro-
diči většinou fungovala velmi dobře, začal nám
všem čím dál více chybět osobní kontakt. Nazrá-
la tak doba k realizaci online výuky. Někteří
učitelé překonali svůj ostych a pustili se do ní.
Online lekce probíhaly jak na prvním, tak i na
druhém stupni.
Někteří si žáky rozdělili do menších skupinek
a stejnou hodinu tak opakovali i třikrát za den.
Žáci se na online setkání velice těšili, což bylo
pro paní učitelky a pány učitele velkou motiva-
cí. Postupně se takto scházely děti i na třídnic-
kých hodinách. Bylo velmi důležité si jen tak
sdělit, jak se všichni mají, jak se jim daří, co je
u nich nového.
S přibývající délkou distanční výuky jsme si
postupně začali uvědomovat, která témata jsou
pro žáky důležitá, která využijí v budoucím ži-
votě a která jsou jen balastem, zbytečně zatě-
žujícím naše vzdělávací programy.
A co nám toto období přineslo?
Žáci se naučili to, co jsme doposud v „před-
koronavirové době“ trochu zanedbávali, totiž dát
učiteli zpětnou vazbu, vyjádřit, jak se jim plně-
ní úkolů dařilo, co jim přineslo – kriticky zhod-
notit svoji práci. Někteří se více osamostatnili.
Rodiče, obzvlášť ti, kteří mají děti v mladším
školním věku, nahlédli pod pokličku učitelské
práce. Mnozí, kteří v této době museli pracovat
a po splnění svých pracovních povinností se
s dětmi učit, si prošli velmi náročným obdobím.
Učitelé si vyzkoušeli svoji schopnost zarea-
govat na úplně nové podmínky, zdokonalili se
ve využívání informačních technologií a obje-
vili nové možnosti výuky.
Všichni jsme byli nuceni na chvíli zpomalit,
abychom si mohli opět uvědomit, co je v životě
důležité.
Byla to doba, která nám ukázala, že jeden bez
druhého – jak žáci, tak rodiče i učitelé – bychom
v této výzvě neobstáli.
Myslím, že jsme se s ní poprali celkem dobře.
A za to vám všem výše jmenovaným moc dě-
kuji.
Zpostřehů našich pedagogů:
„Paní učitelko, uvažujete prosím i o nějakém
online propojení?
První reakce po přečtení? Já – online? To
určitě ne, vždy ť to neumím! No, a semínko bylo
zasazeno a klíčilo. Neklíčilo však dlouho (dva
dny). Hnacím motorem byl fakt, že se uvidím
s dětmi, které mi neskutečně chyběly.
Ohlédnutí za distanční výukou