Strana 10
10 číslo 1, březen 2024
Centrem naší drásovské farnosti je náš kostel
Povýšení svatého Kříže.
Krátce zhistorie našeho kostela
Je to státem chráněná kulturní památka, je
jednolodní stavbou s hranolovou věží na zá-
padní straně z poloviny 13. století. K pozdně
románskému jádru bylo před polovinou 14. sto-
letí přistavěno kněžiště se sakristií a součas-
ně vymalováno. Až někdy v 15. století byla
přistavěna věž. V kněžišti byly v roce 1932 ob-
jeveny gotické nástěnné malby s christologic-
kými a mariánskými náměty z druhé poloviny
14. století, restaurované v roce 1981.
Současnou podobu kostel získal po staveb-
ních i interiérových úpravách v 1. polovině
19. století. Generální rekonstrukce kostela
byla provedena v roce 1955 a poslední oprava
ukončena v roce 1983. V zařízení kostela je
cenná sochařská výzdoba hlavního oltáře
z konce 18.století od Ondřeje Schweigla. Volně
umístěné dřevořezby sv. Václava a sv. Cyrila
a Metoděje z let 1940–1941 jsou dílem Heřma-
na Kotrby. Zhotoveny a posvěceny byly za II.
světové války v letech 1941–1942.
Zvony
V roce 1512 dala ulít abatyše Kunhuta zvonař-
ským mistrem Jarošem zvon se jménem Pový-
šení sv. Kříže, ten je ve zvonici kostela zavě-
šen dodnes. Zvon má největší průměr 960 mm
a podle akustického rozboru z roku 1948 patří
k nejkvalitnějším dílům své doby i současnosti,
Farnost Drásov
je naladěn v tónu b1. Vedle zvonu Povýšení sva-
tého Kříže je menší zvon Svatý Cyril a Metoděj
a potom ještě malý zvon „umíráček“, který nese
jméno Neposkvrněné Srdce Panny Marie.
Ze života naší farnosti
Od roku 2010 spravuje naši farnost otec
P. ICLic. Pavel Kopecký, který je farářem v blíz-
kém Čebíně a excurrendo administrátorem ve
farnosti Drásov.
A co u nás žije?
V době kovidové, kdy byly kostely zavřené, si
lidé více uvědomovali, jak moc nám všem chybí
mše svatá a růženec, který u nás otec Pavel
Kopecký zavedl před každou mší svatou stejně
jako se oživila tradice Prvních pátků a Prvních
sobot v měsíci a úcta Mariánská. Farnost koná
tradičně v září pěší pouť na Vranov, dvakrát
za rok je farní den, kde se sejdou nejen aktivní
věřící, ale i ostatní lidé z vesnice. Jako by po-
stupem času mizela hranice mezi námi, kdo
pravidelně navštěvujeme bohoslužby a lidmi
„nevěřícími“. Velký podíl na tomto má naše paní