Unikátní výsadba jinanů v Drásově

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) je poslední zástupce starobylé skupiny rostlin, která byla na Zemi hojná v druhohorách a třetihorách. Sám jinan pak ve volné přírodě téměř vyhynul a do současnosti přežil jen zázrakem a díky své dlouhověkosti a pěstování budhistickými mnichy v Číně, kteří ho považují za posvátný. Po svém objevení západním světem v 18. století se stal jinan ceněným okrasným stromem v zámeckých parcích a botanických zahradách i v Evropě. K tomu přispívá jak jeho nesporná krása, tak i to, že se jedná v podstatě o živoucí fosilii, jejíž podoba se neliší od té na druhohorních zkamenělinách.

Jinan dvoulaločný velmi dobře regeneruje, snáší extrémy počasí jako je sucho a má specifické obsahové látky, díky nimž nemá skoro žádné hmyzí a houbové škůdce. Dobře tak prosperuje, víceméně bezúdržbově, i v současných náročných městských a parkových výsadbách. Na Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně se nám podařilo nedávno objevit unikátní jedince jinanů s dvojnásobným počtem chromozomů, které dále studujeme, množíme a šlechtíme, k mírné nelibosti některých východoasijských kolegů, kterým se toto stále nedaří. Na univerzitě ale nedisponujeme vhodnými plochami pro dlouhodobější pěstování a sledování těchto stromů v optimálních podmínkách. S paní starostkou jsme se proto domluvili na možnosti výsadby některých stromků v rámci okrášlení drásovské zeleně (náhrada za lípu u cukrárny a jeden strom na hřišti „Lodě u potoka“) a parkové výsadby na ulici Trávnické (celkem 9 stromků), která se zdá být pro dlouhodobé pěstování jinanů ideální.

Výsadba jinanů v parku na ulici Trávnické

Stromy jinanu jsou buď samčí, vytvářející na jaře jehnědy s pylem, nebo samičí, které na podzim produkují dužnaté a nepříjemně zapáchající plody. Právě opad těchto plodů je asi jedinou komplikací při pěstování jinanů v ryze městském prostředí. Pro výsadbu u cukrárny a na hřišti u potoka jsme proto zvolili stromky samčí; u cukrárny navíc klon ‚Gretchen‘, který vyniká svými pravidelnými a krásně laločnatými listy. Výsadba v parku na ulici Trávnické pak zahrnuje i dva samičí jedince a stromky, u nichž pohlaví zatím neznáme.

Součástí této výsadby je i několik jedinců s dvojnásobným počtem chromozomů, které vynikají svými velkými, dužnatějšími a nepravidelně zoubkovanými až třepenými listy. Tyto stromy bychom rádi do budoucna sledovali a občas využívali pro své další pokusy. Vzhledem k tomu, že se jedná patrně o celosvětově největší volnou výsadbu takto unikátních jinanů, je možné, že se za jejich obdivováním časem budeme vypravovat nejen my, obyvatelé Drásova.

Mgr. Petr Šmarda, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie, MU v Brně