Drásovský zpravodaj

Strana 31

číslo 2, červen 2026 31
Ozny domova (medailon Josefa Uhra)
Cesta nezarostlá a Jak srdce zvonu (portrét Leo-
polda Mazáče)
Navštivte mne s podzimem a řivá samota
(věnované Anně Pammrové)
Klíč ze dna paměti (životní příběh Anny Hájkové)
Utonulý mn (jak se žilo v Drásově)
Co stalo za lubem (příběhy z drásovského
mna)
Živá voda (putování po březích Lubě a Svratky)
Ani po odchodu do důchodu nezůstala Vlas-
ta Urbánková stranou veřejného života. Naopak,
i v době zaslouženého odpočinku byla velmi
aktivní. Od roku 1996 působila jako předsed-
kyně tišnovské Společnosti Anny Pammrové.
Tato společnost vznikla zpočátku neoficiálně
již v roce 1994, pravidelnou činnost ak zahá-
jila o rok později.
Impulzem k jejímu založení byla právě kniha
Vlasty Urbánkové Navštivte mne s podzimem
věnovaná AnPammrové. Inspirací se staly
tadalší podobzařené spolky napří-
klad Společnost Otokara Březiny v Jaroměři-
cích nebo sdružení kolem Leopolda Mazáče
v Doubravníku.
Pod jejím vedením vydávala společnost pra-
videlný věstník, který se zabýval nejen životem
a dílem Anny Pammrové, ale i širším kulturním
kontextem a osobnostmi je doby. Publikace
inášely články o významných osobnostech
české kultury, jako byli Otokar Březina (český
básník a spisovatel), Jakub Deml (moravský
kněz, sník a spisovatel), František lek (gra-
k, sochař, architekt) či Josef Florian (literát,
vydavatel a překladatel), a ispívaly tak k udr-
žování povědomí o duchovním a literárním
odkazu regionu.
Paní Vlasta Urbánková zemřela 11. října
2023. Zanechala po sobě rozsáh lo, které
obohatilo poznání dějin, osobností a kdoden-
ho života Drásova a Tišnovska.
Anna Pammrová (29. června 1860 Kralice
nad Oslavou 19. žáří 1945 Žďárec) byla mo-
ravská spisovatelka, překladatelka, lozofka
a feministka.
Mlýn v Drásově č. p. 42
– rodný dům Vlasty Urbánkové
První písemná zmínka o mlýně pocház roku
1654, kdy byl uváděn jako mlýn Valenty Mly-
ře. V průběhu staletí se zde vysídala řada
majitelů mezi nimi například Toš Řezník
(1654), Jan Březa (1665), clav Kubíček (1674),
Matouš Šťastný (1699), Martin Kubíček (1724),
Andreas Dundáček (1749 a 1754) nebo Jan
a Josef Moukovi v 18. a na počátku 19. století.
V roce 1826 byl mlýn v držení Antona Mouky
a byl tehdy oceněn na 11 383 zlatých a 53 krej-
carů. Další změny následovaly i v 19. stol. roku
1852 jej v exekuční dražzakoupil Jan Dob-
rovský, o i roky později Josef Buchal. V roce
1866 přešel mlýn kupní smlouvou do vlastnictví
Josefa Horáka, předka Vlasty Urbánkové.
Po jeho smrti připadl podle dědické smlouvy
jeho manželce An Horákové a v roce 1902
přešel svatební smlouvou na jejich dceru Hed-
viku a jejího manžela Ludka Schildra, který
se do Drásova iženil z mlynářské rodiny ze
Starého Města u Uherského Hradiště.
Na rodinnou tradici navázal jejich syn Lud-
k, který se v roce 1935 enil s MarHájkovou
z Drásova č. 190, která tam bydlela u své ba-
bičky. Právě oni byli rodiči Vlasty Urbánkové.
Ve mlýně stále žijí potomci rodiny Horáků
a Schildrů. Objekt tak není pouze historickou
památkou, ale i živým symbolem rodinné tra-
dice a místhistorie.
Prameny: Zpravodaj „Bystřicko, Wikipedie,
osobní archív.
Drásovský zpravodaj