Střípky z Drásova

Vzpomínka na Vlastu Urbánkovou k nedožitým 90. narozeninám

Rádi bychom si připomněli osobnost, která se narodila v Drásově a po ukončení svého profesního života se také do rodné obce vrátila. Byla jí paní Vlasta Urbánková, rozená Schildrová.

Narodila se 29. dubna 1936 a své dětství prožila v Drásově, ve mlýně č. p. 42. Pocházela z mlynářské rodiny, jejím otcem byl Ludvík Schildr a matkou Marie Hájková z Drásova.

Po studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně se začala věnovat pedagogické dráze. Již během studia se aktivně zapojovala do dění v obci, například jako členka ko-

mise pro školství a kulturu po volbách v roce 1957. Svou učitelskou kariéru zahájila v roce 1959 na základní škole ve Víru. Po roce přešla na tehdejší jedenáctiletou střední školu v Bystřici nad Pernštejnem (později gymnázium), kde působila po celý svůj profesní život až do odchodu do důchodu v roce 1992.

Vedle pedagogické činnosti se významně věnovala také literatuře. Ve svých knihách zachycovala krajinu Tišnovska, Drásova i osudy osobností spjatých s tímto regionem. Mezi její díla patří například:

Ozvěny domova (medailon Josefa Uhra) 

Cesta nezarostlá a Jak srdce zvonu (portrét Leopolda Mazáče) 

Navštivte mne s podzimem a Zářivá samota (věnované Anně Pammrové) 

Klíč ze dna paměti (životní příběh Anny Hájkové) 

Utonulý mlýn (jak se žilo v Drásově) 

Co zůstalo za lubem (příběhy z drásovského mlýna) 

Živá voda (putování po březích Lubě a Svratky)

Ani po odchodu do důchodu nezůstala Vlasta Urbánková stranou veřejného života. Naopak, i v době zaslouženého odpočinku byla velmi aktivní. Od roku 1996 působila jako předsedkyně tišnovské Společnosti Anny Pammrové.

Tato společnost vznikla zpočátku neoficiálně již v roce 1994, pravidelnou činnost však zahájila o rok později.

Impulzem k jejímu založení byla právě kniha Vlasty Urbánkové Navštivte mne s podzimem věnovaná Anně Pammrové. Inspirací se staly také další podobně zaměřené spolky – například Společnost Otokara Březiny v Jaroměřicích nebo sdružení kolem Leopolda Mazáče v Doubravníku.

Pod jejím vedením vydávala společnost pravidelný věstník, který se zabýval nejen životem a dílem Anny Pammrové, ale i širším kulturním kontextem a osobnostmi její doby. Publikace přinášely články o významných osobnostech české kultury, jako byli Otokar Březina (český

básník a spisovatel), Jakub Deml (moravský kněz, básník a spisovatel), František Bílek (grafik, sochař, architekt) či Josef Florian (literát, vydavatel a překladatel), a přispívaly tak k udržování povědomí o duchovním a literárním odkazu regionu.

Paní Vlasta Urbánková zemřela 11. října 2023. Zanechala po sobě rozsáhlé dílo, které obohatilo poznání dějin, osobností a každodenního života Drásova a Tišnovska.

Anna Pammrová (29. června 1860 Kralice nad Oslavou – 19. žáří 1945 Žďárec) byla moravská spisovatelka, překladatelka, filozofka a feministka.

Mlýn v Drásově č. p. 42 – rodný dům Vlasty Urbánkové

První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1654, kdy byl uváděn jako mlýn Valenty Mlynáře. V průběhu staletí se zde vystřídala řada majitelů – mezi nimi například Tomáš Řezník (1654), Jan Březa (1665), Václav Kubíček (1674), Matouš Šťastný (1699), Martin Kubíček (1724), Andreas Dundáček (1749 a 1754) nebo Jan a Josef Moukovi v 18. a na počátku 19. století.

V roce 1826 byl mlýn v držení Antona Mouky a byl tehdy oceněn na 11 383 zlatých a 53 krejcarů. Další změny následovaly i v 19. stol. – roku 1852 jej v exekuční dražbě zakoupil Jan Dobrovský, o tři roky později Josef Buchal. V roce 1866 přešel mlýn kupní smlouvou do vlastnictví Josefa Horáka, předka Vlasty Urbánkové.

Po jeho smrti připadl podle dědické smlouvy jeho manželce Anně Horákové a v roce 1902 přešel svatební smlouvou na jejich dceru Hedviku a jejího manžela Ludvíka Schildra, který se do Drásova přiženil z mlynářské rodiny ze Starého Města u Uherského Hradiště.

Na rodinnou tradici navázal jejich syn Ludvík, který se v roce 1935 oženil s Marií Hájkovou z Drásova č. 190, která tam bydlela u své babičky. Právě oni byli rodiči Vlasty Urbánkové.

Ve mlýně stále žijí potomci rodiny Horáků a Schildrů. Objekt tak není pouze historickou památkou, ale i živým symbolem rodinné tradice a místní historie.

Prameny: Zpravodaj „Bystřicko“, Wikipedie, osobní archív.