Významné životní jubileum
V nedávném období oslavila své významné životní jubileum známá drásovská občanka a rodačka paní Ing. Alena Lavičková. Považuji za svoji milou čest na stránkách našeho zpravodaje připomenout práci a zásluhy této jedinečné ženy, která toho pro naši obec a širokou veřejnost vykonává tolik, že v podstatě nevím, odkud začít.
Alena Lavičková od začátku 80. let, kdy se vrátila z vysokoškolských studií v Pardubicích, vede drásovský pěvecký sbor. Od roku 1993 začala hrávat na varhany v drásovském kostele, kde se střídala se svou maminkou paní Libuší Podalovou, která byla varhanicí v Drásově a v Uníně. Od roku 1999 je paní Lavičková naší stálou varhanicí. Pěvecký sbor drásovské farnosti prošel v průběhu let různými obměnami, zpěváci přicházeli a odcházeli, ale Alenka byla tím, kdo to celé „držel“, řídil a rozvíjel. Její zásluhou náš pěvecký sbor zdobí již řadu let sváteční mše, koncerty a významné slavnostní události v obci. Je skutečnou chloubou Drásova. Ne každá vesnice či město se může pochlubit takovým úspěšným hudebním tělesem.
Paní Alena Lavičková působí od roku 2024 spolu s dalšími jako katechetka v Čebíně a v Drásově. V hodinách náboženství přibližuje dětem víru a lásku k Bohu a to svým krásným a laskavým způsobem. A nejsou to jen hodiny náboženství, kterými paní Lavičková přispívá k duchovnímu růstu dětí. O Vánocích organizuje pro děti návštěvy našeho kostela, seznamuje je s jeho prostředím, ukazuje jim varhany a zvony. Za poslední roky se těchto vánočních návštěv kostela zúčastnila většina školních tříd a několikrát tuto krásnou vánoční cestu absolvovala i naše drásovská školka. Návštěvy kostela se staly součástí vánoční tradice v Drásově a dětmi jsou velmi oblíbené. Přivést děti o Vánocích do kostela byl Alenčin nápad a nelze ho hodnotit jinak, než jako počin hodný díku.
V nedávané době jsme měli možnost zúčastnit se slavnostního požehnání nového kříže u brány kostela, který byl jako nález zrekonstruován právě na popud paní Lavičkové. Z její iniciativy je tento kříž zasvěcen kněžím, kteří v drásovské farnosti působili a jsou v okolí kostela pohřbeni.
A nemohu se nevrátit také ke smutné covidové době. Na jaře 2021 před Velikonocemi, kdy lidé směli do kostelů pouze ve velice omezeném počtu, byla Alenka Lavičková inspirována myšlenkou – vyjít ven z kostela k lidem. Oslovila mně s nápadem vytvořit křížovou cestu na kamenné zdi našeho drásovského hřbitova. Tuto krásnou myšlenku jsem během několika dní zrealizovala a naše drásovská křížová cesta se stala symbolem víry i v nepříznivé době. Přicházeli k ní lidé z celého okolí a dokonce o ní byl i článek v Katolických novinách.
Kompletní výčet záslužných aktivit paní Aleny Lavičkové by byl velmi dlouhý a stejně bych na něco zapomněla. Já osobně jsem se s ní blíže seznámila po svém nástupu do funkce starostky v roce 2010. Tehdy jsem ještě netušila, jaký toto naše seznámení a následné dlouholeté přátelství bude mít význam pro můj vlastní život. V osobě Alenky Lavičkové jsem měla možnost potkat člověka, který je vždy laskavý, štědrý, myslí na druhé a i všedním starostem umí dát jakýsi „nadpozemský“ nádech. Nemohu se ubránit tomuto osobnímu vyznání, protože i v několika těžkých chvílích, kdy jsem se v profesním a osobním životě ocitla zoufalá a vyčerpaná, vždy tu pro mě byla s útěchou a povzbudila mě způsobem, jakým to umí jen ona. Vím, že takto je tu nejen pro mě, ale pro mnohé, také pro mnohé z vás. Poděkujme jí za to, že žije s námi v Drásově a naplňuje velkou část svého života prací pro druhé. Poděkujme jí za každý Štědrý den, kdy díky ní máme možnost si již několik let tradičně odnést do svých domovů Betlémské světlo, které pro nás chystá před svým domem – Betlémské světlo před domem Lavičkových.
„Přeji ti milá Alenko za nás za všechny dodatečně všechno nejlepší, pevné zdraví a požehnání každého tvého dne.“